(175 let)
Rodák z východočeských Slatiňan František Schmoranz mladší se narodil 19. listopadu 1845. Znám je jako český architekt, zakladatel a první ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Stal se také uznávaným odborníkem na stavby v orientálním stylu.
V letech 1863–1868 studoval architekturu na pražské polytechnice u prof. Josefa Zítka a v rámci studia absolvoval cesty po Francii, Belgii a německých zemích. V roce 1868 odjel s architektem Carlem von Diebitsch dokumentovat starověké památky v Egyptě. Po jeho smrti o rok později byl pověřen vedením projekčního ateliéru a podílel se na realizaci paláců pro Společnost suezského průplavu a egyptského místokrále Ismaíla Pašu. Na světové výstavě ve Vídni (1873) instaloval egyptsko-súdánské oddělení a realizoval výstavní pavilony egyptského místokrále. V roce 1874 založil ve Vídni společně s kolegou Janem Machytkou vlastní projekční kancelář. Mezi vídeňské projekty patří mj. komplex Říšského geologického ústavu nebo adaptace paláce hraběte Harracha. V Čechách projektoval např. Wiesnerův palác a hrobku v Chrudimi, budovu Lékařské fakulty UK v Praze, spolu s Janem Machytkou novorenesanční budovu Uměleckoprůmyslové školy v Praze. V Trenčianských Teplicích vyprojektoval hlavní lázeňskou budovu a objekt tureckých lázní. Schmoranzovy práce se vyznačují širokou škálou stylů, kdy čerpal z architektury románské, gotické i renesanční a v neposlední řadě uplatňoval orientální styl. Roku 1873 byl za svou činnost oceněn Řádem Františka Josefa II. a v roce 1876 tureckým Řádem Medžidžie. Zemřel předčasně ve 46 letech 12. 1. 1892 a byl pochován v rodinné hrobce ve Slatiňanech.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
