(160 let)
Symbol českého moderního herectví, umělkyně světového významu toužící po kráse a dokonalosti, vůdčí osobnost Národního divadla. Tím vším byla ve své době Hana Kvapilová (Johanna Kubešová), narozena 29. listopadu 1860 v Praze.
Umělecké geny zdědila Hana po svém otci Gustavovi, který provozoval restaurátorskou dílnu a byl ochotnickým hercem. Rodina jí umožnila dosáhnout pro tehdejší dívku nejvyššího možného vzdělání, což byla Vyšší dívčí škola. První herecké zkušenosti získala v Malostranské besedě, kde na sebe upozornila výrazným hereckým talentem. Po dalších ochotnických štacích dostala nabídku od Společnosti Pavla Švandy ze Semčic a stala se profesionální herečkou. V roce 1888 dostala nabídku z Národního divadla a na této scéně působila až do své předčasné smrti. Jejím hereckým partnerem byl další velký český herec Eduard Vojan a spolu se stali vůdčími osobnostmi činohry Národního divadla. Roku 1890 se Hana Kubešová seznámila s novinářem, spisovatelem a režisérem Jaroslavem Kvapilem, za kterého se později provdala. Náplní jejího života bylo hledání nového smyslu života ženy jako nositelky sil, které mohou obrodit společnost. Odpovědi hledala ve svých rolích, ztělesnila celou řadu významných divadelních postav, mj. Ibsenovu Noru, Zeyerovu Mahulenu nebo Čechovovu Mášu. Její herecké umění bylo velmi oceňováno, i když v tehdejším tisku byla kritizována za příliš pokrokové názory. Hana Kvapilová zemřela náhle na komplikace s dědičnou chorobou ve věku 46 let 8. dubna 1907. Odešla na vrcholu své umělecké dráhy. V jejím osudu se zrcadlí úroveň české společnosti té doby. Snad i proto patřila k „průkopníkům“ zpopelnění u nás (Saská Kamenice).
-aba-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
