(95 let)
Životní příběh mladšího z hokejových bratrů Zábrodských by vydal na pěkný celovečerní film. Přitom oficiálně Oldřich Zábrodský před rokem 1989 vůbec „neexistoval“.
Narodil se tři roky po Vladimírovi, 28. února 1926 v Praze. Jejich otec působil jako hokejový trenér v klubu LTC, který tvořil základ poválečné reprezentace a se kterým získal čtyři mistrovské tituly v letech 1946–1949. Původně začínal jako útočník, postupně se přeškolil na obránce. Reprezentační kariéra byla mnohem skromnější, protože se objevil v národním dresu jen ve 21 zápasech. Příčina byla v tom, že po stříbru z olympiády ve Sv. Mořici z roku 1948 začátkem roku následujícího zůstal při Spenglerově poháru v Davosu. Stal se emigrantem, a tak pro poúnorový režim neexistujícím hokejistou. Hrál za Davos, dva roky za HC Lausanne a v roce 1950 ukončil sportovní kariéru. Hokejová historie ho v socialistickém Československu úplně vymazala a staršího i mnohem slavnějšího bratra odbyla jen stručnou notickou. Další cesta Oldřicha vedla do Spojených států, kde trénoval tenis a působil ve Svobodné Evropě. Později začal pracovat pro průmyslníka Reynoldse a jeho hliníkárnu. Díky obchodnímu duchu a znalostem několika světových jazyků se stal ředitelem jeho evropské pobočky v Bruselu, kde od roku 1960 žil. Ačkoliv byl svým pojetím života světoobčan, po roce 1989 se rád vracel domů. Zemřel 22. září 2015 v Belgii.
-liban-, foto © reprehokej.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
