„Zlatá bula“ Karla IV.

27.12.2020 | 18:28
Zlatá bula Karla IV., český exemplář, Rakouská národní knihovna Vídeň

(665 let)
Co nám dala? Konečně si Češi mohli sami vybírat svého krále. Nově mu také příslušelo první místo mezi světskými kurfiřty. A pokud by panovnický rod vymřel po meči, platila pro český trůn ženská posloupnost. Navíc kurfiřti museli nově znát kromě tradiční latiny, němčiny a italštiny také češtinu.

Hned v úvodu bychom si měli ale říct, že označení Zlatá bula pro zákoník vydaný Karlem IV. roku 1356 je nepřesné. „Zlatých bul“, tedy listin pečetěných pečetí (bulou) ze zlata, vydal Karel víc. Protože ale tento zákoník doznal velkého významu, ve své době obecný termín „zlatá bula“ byl ztotožněn jako název tohoto dokumentu. My ale máme ještě jednu významnou Zlatou bulu (sicilskou 1212), proto v případě Karlova zákoníku je přesnější Zlatá bula Karla IV.

Celkem se dochovalo sedm originálních exemplářů vyhotovených pro pět ze sedmi říšských kurfiřtů. Těmi byli arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský, český král a falckrabě rýnský. Dvě vyhotovení si zaplatila města Norimberk a Frankfurt nad Mohanem. Zbývající dva kurfiřti, vévoda saský a markrabě braniborský, z finančních důvodů o pořízení vlastní kopie neusilovali. Ironií českého exempláře je, že přešel do držení Habsburků, kteří v době jeho vzniku jeho platnost neuznali. Dnes je uložen ve Vídni. Složitý vznik dokumentu se promítl do textu stylisticky i výtvarně. Pořadí 31 kapitol také není zcela logické a Karlova únava z jednání a následných hostin jej vedla k ustanovení, že v době konání sněmu se zakazuje pořádání velkých hostin.

Zlatá bula a její význam
Upravuje průběh volby panovníka a právní postavení kurfiřtů. Frankfurt je potvrzen jako místo volby, Cáchy jako místo královské korunovace a Norimberk jako místo prvního sněmu nového panovníka. Místem císařské korunovace zůstal Řím.
Je výsledkem neúnavných jednání Karla na sněmu v Norimberku na přelomu let 1355/1356 a na sněmu v Metách (1356).
Karel zakotvil v dokumentu trvale zájmy Koruny české, privilegia i postavení českého krále mezi kurfiřty (kapitola VIII.) a Koruna česká získala soudní svrchovanost, nejvyšší autoritou byl soud českého krále.
Výrazně posílila úlohu kurfiřtů jakožto „sloupů říše“, čímž je odlišila od všech ostatních říšských knížat a zdůraznila jejich význam.

Slavnostní vyhlášení Zlaté buly Karla IV. (norimberské části) proběhlo 10. ledna 1356. Metská část byla vyhlášena 25. 12. 1356. Hlavní pilíře zákoníku byly v platnosti do zániku Svaté říše římské národa německého roku 1806. Po celá léta tak byla nejlepším dokladem Karlovy státnické trpělivosti. Vlastnosti tolik potřebné ve všech dobách…

-lgs-, foto © Wikimedia Commons


Zlatá bula Karla IV., trevírský exemplář



počet zhlédnutí: 1557

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku leden-únor 2021

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.