(260 let)
Psalo se 3. ledna léta Páně 1761 a v Mostě se v rodině kata Jana Pavla Hussa narodil syn Karel. Otec i matka chtěli, aby se chlapci dostalo vzdělání, a tak se vymanil z „prokletí“ katovského řemesla.
Mladý Huss tedy začal studovat na piaristickém gymnáziu, ale kvůli jeho původu jím kantoři i spolužáci pohrdali a šikanovali ho. Proto utekl z města, ale zakrátko byl nalezen a musel se vrátit. Otec mu poté zajistil soukromé vzdělání – učil se číst, psát, latinu či přírodní vědy. Jeho největší láskou byla botanika. U otce se vzdělával v léčení, přípravě léčivých nápojů a mastí. Osudu ale neunikl. První popravu vykonal roku 1776 jako patnáctiletý. O tři roky později odešel do světa na zkušenou. Přes Drážďany se dostal do Chebu, ke strýci, také katovi, a 16. 4. 1781 byl jmenován chebským městským katem. Oženil se s Žofií, dcerou místního pekaře, a vedle katovského řemesla provozoval léčitelství a sběratelství a psal kroniku. Zajímal se o folklór (O pověrách) a jeho sběratelská vášeň vedla ke vzniku expozice v prostorách katovny. Tu navštívil například i J. W. Goethe. O vyhlášenou sbírku projevil později zájem kancléř Metternich a od 20. 5. 1828 se stala součástí historického kabinetu na zámku Kynžvart. Karel tu působil až do své smrti jako její kustod. Zemřel jako uznávaný kat a vzdělanec 19. 12. 1838 a byl pohřben v Kynžvartu. Jen jeho hrob se nedochoval.
-felix-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
