(175 let)
Počátkem roku 1846 převzal na doporučení Františka Palackého řízení periodika Pražské noviny Karel Havlíček Borovský. Z původně provinciálního vládního listu vytvořil populární a přitažlivé médium.
Jako začínající novinář si Havlíček získal jméno ostrou kritikou Tylova románu Poslední Čech a chystal se založit literárně-kritický časopis. Z jeho záměru však sešlo, když se nechal přesvědčit k vedení Pražských novin. List vycházel dvakrát týdně a povinně otiskoval vyhlášky a nařízení zemského gubernia. Byl podroben hned dvojí cenzuře. Na českého cenzora dohlížel ještě pražský policejní úřad. Zahraniční zprávy se mohly přebírat pouze z vídeňských vládních novin a komentáře nebyly povoleny. Na podzim roku 1845 si Pražské noviny pronajal nakladatel Karl Wilhelm Medau. Pod vedením Karla Havlíčka byly zavedeny důkladné změny ve struktuře i obsahu. Pravidelné rubriky domácích i zahraničních zpráv, poučné články, zprávy od dopisovatelů z venkova přitáhly několik stovek nových čtenářů a předplatitelů. Redakce měla zpočátku jen dva členy, později přibyli Václav Bolemír Nebeský a J. P. Koubek. Nespokojenost rakouských úřadů však na sebe nenechala dlouho čekat. Po odchodu z Pražských novin v roce 1848 si Karel Havlíček založil vlastní Národní noviny, první deník v českých zemích. Noviny se staly platformou pro kritiku centrální rakouské vlády a hájení českých názorů v rámci monarchie během revolučních let 1848–1849. V červnu 1849 bylo na několik dní vydávání novin pozastaveno a po neustálé kritice režimu definitivně zakázáno v lednu 1850. O rok později putoval Borovský nedobrovolně do Brixenu.
-aba-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
