Milí čtenáři,
při výběru únorových akcí mě zvláště zaujala patetičnost a jistá neobratnost vyjadřování tehdejších kulturních pracovníků. Zřejmě byl takový styl běžný, ale z dnešního hlediska se to vlastně ani nedá číst. Bezbřehý optimismus, že některá díla přetrvají navěky, je až zarážející. Víra v nový společenský řád byla neotřesitelná. Laureáti státní ceny jsou tentokrát v programech hojně zastoupeni.
Alice Braborcová

PŘEHLED KULTURNÍCH POŘADŮ – ÚNOR 1954

CO SE HRÁLO V DIVADLECH
K 8. výročí osvobození Sovětskou armádou
Modest P. Musorgskij: Boris Godunov. Národní hudební drama s prologem podle Puškina a Karamzina. Zpracoval a instrumentoval N. Rimskij-Korsakov, přeložili Rudolf Zamrzla a Jaroslav Vogel. Modest Petrovič Musorgskij, ovlivňován pokrokovými myšlenkami své doby a hudebním realismem Dargomyžského, zraje k velké tvůrčí genialitě, projevující se zejména v neobyčejné mohutnosti a podmanivosti výrazu a ve skutečné umělecké opravdovosti. Hluboká láska k rodné zemi a k jejímu lidu, v němž vidí velikou osobnost, oduševnělou jedinou společnou myšlenkou, umění, zapojit tento lid do díla jako hybný element všeho dění, hluboká schopnost charakterizační, bohatá obraznost a vnímavost vnějším podnětům, při tom všem smysl pro krásu skutečnosti a pravdy – to jsou lidské i umělecké zásady Musorgského. O ruském lidu říká: „Vidím jej a zjevuje se mi: lid jediný je jednotný, velký, nelíčený a bez falešného lesku. Jaké strašné bohatství lidové řeči pro hudební typ, jaká nevyčerpatelná ruda pro vyhmátnutí všeho skutečného v životě ruského lidu.“ Velikou oslavou rodné země a jejího lidu je „Boris Godunov“. Byl přijat s velkým ohlasem, brzy však pro svou revolučnost byl carským dvorem zakázán.
Za nejlepší hru soudobé české dramatické tvorby byla právem označena komedie laureáta státní ceny Miloslava Stehlíka Nositelé řádu. Přední český dramatik promluvil velmi srozumitelným a srdci našeho lidu blízkým jazykem o životě dneška už ve svých dřívějších hrách, dobyl svou smělou, novátorskou hrou velkého tvůrčího úspěchu. Hra i její inscenace vzbudila zaslouženě zcela mimořádný ohlas u naší divadelní kritiky a především u obecenstva. Stehlíkova veselá hra mluví o problémech, jež chce náš divák vidět na jevišti, její postavy jsou našim divákům neobyčejně blízké a drahé, hra se stala zrcadlem, v němž každý zřetelně poznává své úspěchy i nedostatky. Každému odpoví na nějaké otázky a každého naplní vrchovatě vědomím, že naše úsilí po stvoření nového společenského řádu jde kupředu nezadržitelně, třeba ne lehko, ale naopak, nesnadno, ve sváru s tisícem překážek... Bude navždy patřit k těm hrám, které navždy dochovají budoucím generacím našeho lidu horká a bezprostřední svědectví o slavném pionýrství jejich otců, stavitelů základů socialismu.
Hra o víře v člověka a o kráse života mladých lidí v pevném socialistickém kolektivu – tak by bylo možno charakterizovat Stehlíkovu dramatizaci Makarenkova slavného a oblíbeného románu Vlajky na věžích. Hru nesmírně cennou pro každého, komu je svěřen křehký a drahocenný materiál – člověk, jeho vedení a formování, nastudoval režisér Otta Haas, laureát státní ceny, na scéně Miloše Tomka.
Šakalové – dramatická satira laureáta Stalinovy ceny Augusta Jakobsona, byla přijata velmi vřele při své premiéře i ve všech reprisách. Vzrušující hra zavádí diváka do laboratoře profesora chemie Steela – vynálezce tajemného „stříbrného prachu“, i do jeho rodinného prostředí a dává nám tak nahlédnout do života současné americké společnosti. Vynikající hru estonského dramatika nastudoval umělecký vedoucí DČA Jan Škoda, laureát státní ceny, scénu navrhl Fr. Tröster.

FILMY V PRAŽSKÝCH KINECH
Pro premiérová kina vnitřní Prahy, t. j. kina: Alfa, Blaník, Jalta, Lucerna, Paříž, Pasáž, Sevastopol, Moskva, Armádní, Praha, Letka a Mladých, připravuje Čs. státní film v měsíci únoru pravděpodobné uvedení těchto premiér:
Lazebník sevillský – Ital.
V pátek třináctého – ČSR
Panika – Maď.
Můj přítel Fabián – ČSR
Na daleké hlídce – SSSR
Večery s Plachtou – ČSR
Pole neorané – ČSR
Co vyprávěl datel sově – Pol.
Rodná zem – ČSR
Mlýn na Pádu – Ital.
Sledujte pozorně programová návěští pražských premiérových kin.
Lazebník sevillský – film italský podle stejnojmenné opery G. Rossiniho
Slovenská veselohra o souboji dvou světů „V pátek, třináctého...“ V režii Paľo Bielika hrají: O. Jariabek, A. Adamčíková, F. Dibarbora, E. Krížiková a jiní.
Maďarský hudební film „Panika“. Filmový přepis populární operety s komikem Latabárem v hlavní úloze.
Německý film v českém znění „Nepřemožitelní“ – obraz z dějin německého dělnického hnutí.
Nový český barevný film režiséra Jiřího Weisse, laureáta státní ceny, a spisovatele Ludvíka Aškenázyho „Můj přítel Fabián“. Neobyčejné vyprávění o tátovi a synovi, kteří se spolu učili číst, psát a šťastně žít. V hlavních úlohách hrají Otto Lackovič, Dušan Klein, Ladislav Chudík, V. Bublíková, Otomar Krejča, laureát státní ceny, B. Záhorský, R. Vrchota a jiní.
Z filmového archivu bude uveden český film „Hotel Modrá hvězda“. Režie Martin Frič, v hlavních rolích O. Nový a Nataša Gollová.
Sovětský barevný film „Na daleké hlídce“ – dobrodružný příběh ze života strážců sovětských hranic. Režie K. Judin, hrají S. Gurzo, V. Davydov, M. Kuzněcovová a jiní.
Český film režiséra Čeňka Duby „Večery s Plachtou“ – vzpomínkové pásmo scén oblíbeného komika Jindřicha Plachty.
Slovenský film režiséra V. Bahny „Pole neorané“, který byl natočen podle románu národního umělce Petra Jilemnického. V hlavních úlohách hrají S. Adamčík, laureát státní ceny, E. Romančík, J. Tučná a jiní.
Pásmo polských kreslených a loutkových filmů „Co vyprávěl datel sově“.
Italský film podle románu R. Bacchelliho „Mlýn na Pádu“. Režie Alberto Lattuada.
Ústřední předprodej vstupenek do kin má SLUNA, Praha II, Václavské nám., tel. 23-20-33.

HUDBA
Klavírní koncert brazilského pianisty A. Estrelly | Dům umělců / Rudolfinum
Arie, které zná celý svět. Účinkují: Marie Tauberová, Beno Blachut, laureát státní ceny, Zdeněk Otava, zasloužilý umělec ND, sólisté opery ND, Soňa Červená, sólistka Státní opery v Brně. U klavíru Josef Vogel, dirigent Nár. divadla. Pořad: R. Leoncavallo: Komedianti, G. Verdi: Rigoletto, Othelo, A. Thomas: Mignon, P. I. Čajkovskij: Oněgin, C. Saint-Saëns: Samson a Dalila, G. Bizet: Carmen aj.
„Kupředu, zpátky ni krok“ – koncert k výročí únorových událostí | Dům umělců / Rudolfinum
Nové kantáty. B. Vomáčka: Bojka partyzánka, kantáta. Z. Folprecht: Houslový koncert, E. F. Burian: Kantáta o družbě dělníků a rolníků. Účinkují: Sp. Šorm, D. Tikalová, P. Kočí, Český pěvecký sbor, Česká filharmonie, dirigent: K. Ančerl | Dům umělců / Rudolfinum
Soutěž smích Brno – Praha. Účinkují: Jiří Stuchal, B. Šebetovská, J. Severin, Ruda Stolař, Vlasta Burian, Oldřich Dědek, Miroslav Horníček, Vilda Blažek, Josef Filaun | Lucerna

VÝSTAVY, EXPOZICE

HRDLIČKOVO MUSEUM ČLOVĚKA
(při antropologickém ústavu ústavu Karlovy univerzity)
Praha 2, Viničná 7
Seznamuje návštěvníky s vývojem lidstva, s vývojem člověka před narozením, pečuje o ústrojnosti různých zvířat a ukazuje rozdíl mezi člověkem a živočichy, názorně vysvětluje otázku lidských ras, předvěkého umění, zdobení lidského těla aj. Jsou zde vystaveny obličejové odlitky středoafrických trpaslíků – Pygmejů, egyptské mumie a řada dalších exponátů.

PRAŽSKÝ HRAD
Výstava současného výtvarného umění SSSR v Jízdárně Pražského hradu.

NÁRODNÍ MUSEUM V PRAZE
Václavské nám. 1700, Praha II
Shakespeare v Československu. Jubilejní výstava, 390 let od narození básníkova. 100 let od usnesení Sboru musea král. Českého vydat souborný překlad jeho děl.
Husitské revoluční hnutí. První souborné shromáždění husitských památek.

Vydal Městský dům osvěty ÚNV hl. m. Prahy. Redakce a administrace v Praze 2, Jungmannovo nám. 3.
Vytiskly Středočeské tiskárny, závod 04. Cena 2 Kčs.