(115 let)
Psal se 14. březen roku 1871 a do rodiny kojetínského sedláka vstoupilo děvčátko, kterému daly sudičky do vínku nadání vládnout malířským štětcem. Ale jak už to chodí, a zvlášť na hanáckém venkově, děvčica patří do chlíva a nééé k malířskému plátnu. Marie Gardavská ovšem měla jiné představy.
Maruška již jako malá školou povinná byla velmi šikovná a krásně malovala. Přála si stát se opravdovou malířkou. Ovšem její rodiče, sedláci na statku, s ní měli jiné plány. Jako jejich jediné dítě měla jednou převzít grunt a hospodařit. Touha po malování byla ale silnější. I přes odpor rodičů odjela do Prahy a vystudovala Umělecko-průmyslovou školu. Měla ráda folklor a život na venkově. Její obrazy zachycují lidové umění, kroje a život obyčejných lidí na Hané. Malovala s láskou a pokorou. Obrazy Hanácká stařena a Hanačka z Kojetína byly dokonce zveřejněny na titulních stranách časopisu Zlatá Praha. Marie Gardavská zemřela 6. 6. 1937 v Kojetíně, kde je také pochována. Právem je nazývána „Hanácká malířka“.
Martina Jurová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
