(125 let)
Českoslovenští piloti byli často generací chlapíků jako přes kopírák. Láska k vlasti a k létání, statečnost v boji ve dvou světových válkách, vzdor proti totalitě nacistické i komunistické.
Vilém Stanovský se narodil 27. března 1896 v Moravské Ostravě a po vyučení truhlářem se vydal v roce 1914 na zkušenou do Paříže. Jakmile vypukla válka, v cizinecké legii se začlenil do vznikající české roty „Nazdar“. Absolvoval mnoho bojů jako pěšák, ale v roce 1915 určilo jeho „letecký“ osud setkání s M. R. Štefánikem, který sháněl piloty do své eskadry. Jako stíhač prokázal své umění, a proto se po válce podílel na vzniku vojenského letectva mladého státu. Kromě toho podnikl se svým mechanikem Františkem Šimkem v letadle Aero Ab-11 v roce 1926 dálkový etapový let třemi světadíly. Jeho kniha Na českém letadle ve světě přinesla jemu i Československu obrovskou popularitu. Proti německému nacismu bojoval v odbojové skupině Obrana národa a byl vězněn na Pankráci, Špilberku a v koncentračním táboře Dachau. Po válce se vrátil do velitelských funkcí, ale v roce 1951 byl propuštěn a následně na základě provokace StB zatčen a vězněn na Mírově a v Leopoldově. Po amnestii v roce 1960 s totalitou bojoval dál a až v roce 1967 mohl vycestovat do Francie pro osobní ocenění od generála de Gaulla. V červnu 1972 byl oficiálně plně rehabilitován i doma. Generál Vilém Stanovský zemřel o měsíc později 11. 7. 1972 v Praze.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
