Učenec Jordanes v díle Getica (551) o Slovanech napsal, že jsou známí pod třemi jmény, Veneti, Antes a Sclaveni, kdy Venety pokládal za předky zbylých dvou. Učenec Prokop ve svých knihách označil Antes a Sclaveni za rané větve Slovanů (551–553). Zprávy o Slovanech najdeme i v zakládací listině opatství Kremsmünster (777).
Řada lingvistů se domnívala, že slovanským jazykem se mluvilo na mnoha evropských územích prvního tisíciletí. Paleodemografické analýzy, genetika a archeologie však neměly důkaz o přímém kontaktu germánských kmenů s ranými Slovany. To změnil objev v Lánech u Břeclavi archeology z FF Masarykovy univerzity. Jednalo se o fragment runové kosti z konce 6. století nalezené se slovanskou keramikou kultury pražského typu. Runový nápis představuje šest znaků abecedy staršího futharku, písma germánsky mluvících obyvatel stř. Evropy ve 2.–7. stol. tvořené 24 znaky. Runovou kost zkoumali vědci z ČR, Rakouska, Švýcarska a Austrálie. Použili genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. Dosud bylo v Evropě známo jen 17 úplných či částečně dochovaných řad staršího futharku. Nález v Lánech zpochybnil názor na kulturní odlišnost starých Germánů a Slovanů, stejně jako to, že nejstarší nápis nalezený u Slovanů je hlaholice. Co na to poví na 300 milionů lidí mluvících některým ze slovanských jazyků a bezpočet Germánů?
-lgs-, foto © Masarykova univerzita Brno, Vojtěch Nosek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
