Druhý nejstarší židovský hřbitov v Praze zvaný Židovská zahrada (hebrejsky Gan jehudi) se nacházel na Novém Městě pražském mezi dnešními ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská. Nejstarší informace o jeho existenci pochází z 2. poloviny 13. století.
Pohřbívalo se zde nejpozději od roku 1254 do roku 1478, kdy Vladislav Jagellonský rozhodl o zrušení hřbitova. Došlo k rozdělení plochy na stavební parcely. V letech 1900–1920 byly nalezeny první židovské náhrobky při stavebních pracích pro činžovní domy ve Vladislavově ulici, které se nyní nacházejí v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Další záchranný archeologický výzkum proběhl mezi lety 1978–1980 před výstavbou metra. Důležité informace o lokalitě přinesl také výzkum realizovaný v letech 1997–1999, kdy bylo odkryto na 400 hrobů a byl identifikován původní povrch hřbitova. Orientace hrobů odpovídá směřování západ – východ a mrtví tu byli uloženi povětšinou v dřevěných rakvích. Našla se i hrobová výbava, břidlicové destičky a křemencové valounky u těl zesnulých. Byla určena severní hranice nekropole a zpřesněn údaj o začátku zdejšího pohřbívání na počátek 13. století. Roku 2000 byly archeologické práce na základě protestů židovských obcí zastaveny a hroby, které zůstaly na místě, opatřeny betonovým sarkofágem. Židovské předpisy požadují nedotknutelnost hrobů na věčné časy. Podzemní prostor Židovské zahrady byl prohlášen za kulturní památku. Koncem září 2016 byl na rohu Vladislavovy a Purkyňovy ulice odhalen památník stylizovaný ve tvaru středověkých židovských macevot, obsahující popis a historii místa v češtině, angličtině a hebrejštině.
-aba-, foto © www.praha-archeologicka.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
