(130 let)
Český malíř Josef Šíma, významná osobnost evropského moderního umění a meziválečné avantgardy, se narodil 19. března 1891 v Jaroměři. Vzhledem k tomu, že většinu života strávil ve Francii, je někdy považován za malíře francouzského.
Pocházel z rodiny výtvarníků a k umění měl od mládí blízko. Studia absolvoval na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění v Praze. Pozemní stavitelství vystudoval na brněnské technice. Po návratu z vojenské služby za první světové války se stal zakládajícím členem Devětsilu a učil na VUT v Brně. V roce 1920 odešel do Francie, kde se oženil, získal občanství a zbytek života strávil v nové vlasti. Důležité pro něj bylo seznámení s některými francouzskými básníky. Prosadil se také jako kreslíř a ilustrátor. Byl zakládajícím členem pařížské skupiny Le Grand Jeu (Vysoká hra). Angažoval se i u nás, posílal zprávy o pařížských výstavách do mnoha časopisů a novin. Vstoupil do spolku Umělecká beseda a byl organizátorem mezinárodní výstavy Poesie v pražském Mánesu roku 1932. Jeho první díla byla ovlivněna civilismem a poetismem, postupně dospěl k symbolismu, zpracovával antická témata, zajímal se o nevědomí, mýty východní filosofie. Později dospěl k abstraktním malbám, měl blízko k surrealismu. Mezi známá díla patří např. Pád Ikarův, Návrat Theseův nebo Zoufalství Orfeovo. V roce 1967 mu byl udělen francouzský Řád umění a literatury. V 60. letech realizoval skleněné vitráže pro kostel sv. Jakuba v Remeši. Roku 2014 a 2019 mu Národní galerie uspořádala dvě výstavy. Josef Šíma zemřel 24. 7. 1971 v Paříži.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
