(175 let)
Sólistka Prozatímního, poté Národního divadla v Praze Betty Fibichová se nesmazatelně zapsala do historie české opery účinkováním v premiéře Smetanovy Libuše v roce 1881. Altistka, dívčím jménem Barbora Hanušová, se narodila 16. března 1846 v Jilemnici.
Druhá žena českého skladatele Zdeňka Fibicha vystupovala i jako chrámová a koncertní pěvkyně, byla členkou výboru prvního českého dívčího gymnázia Minervy. Pěvecké základy získávala u Augustina Appého, ředitele pražského pěveckého ústavu. Kariéru zahájila na scéně německého divadla v Karlových Varech roku 1867. V roce 1868 se poprvé představila pražskému publiku v Prozatímním divadle a na základě velkého úspěchu byla přijata jako sólistka pro alt a mezzosoprán. Účinkovala v premiérách Smetanových oper, její manžel i Antonín Dvořák pro ni komponovali altové role. Měla mohutný hlas velkého rozsahu a patetický projev. Byla obsazována do komických rolí, největších úspěchů dosahovala v důstojných a vznešených postavách, některé role zpívala i dvacet let. Sólistkou opery ND zůstala až do své penze v roce 1891, poté zde vystupovala už jen pohostinsky. Životní roli získala v postavě kněžny Isabelly v opeře Nevěsta messinská od Zdeňka Fibicha. Zaujala v ní hloubkou hereckého prožitku a podmanivým hlasem. Zpívala v Besedě brněnské, na koncertě Jednoty umělců hudebních v Praze, dvanáct let působila ve dvorní kapli na Hradčanech u excísařovny Anny. Ze svazku manželského měla syna Richarda. Betty Fibichová zemřela 20. května 1901 a svého muže přežila jen o několik měsíců. Je pochována společně s ním na Vyšehradském hřbitově v hrobce s pomníkem od architekta Josefa Fanty.
-alba-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
