Císařský majestát před 185 lety vydal v Rakousku-Uhersku privilegium pro stavbu první dráhy v Rakousku a Českých zemích.
4. března 1836 získal od císaře Ferdinanda I. významný vídeňský bankéř Rotschild privilegium ke stavbě a provozování první železnice Vídeň - Bochnia, s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy. Tentýž rok byla založena akciová společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (německý oficiální název: a.p. (k.k.p.) Kaiser Ferdinands-Nordbahn - KFNB).
Rotschild tak mohl realizovat svůj plán na vybudování koněspřežné železnice z Vídně k ložiskům soli v Haliči (vedoucí z větší části přes Moravu). Po dráze se mělo dopravovat také obilí, dřevo, železo, součástí měla být i osobní doprava. Profesor vídeňské polytechniky Franz Riepl studoval v Anglii nejnovější železniční technologie, kde již vítězily parostrojní železnice nad koněspřežkami. Po svém návratu navrhl vybudovat parostrojní železnici.
Výstavba trati se rozeběhla v roce 1837. Postupovalo se od Vídně směrem na sever. Stavbu vedl inženýr Hermenegild Francesconi. Jako první byl v listopadu 1837 zprovozněn 13 km dlouhý úsek Floridsdorf - Deutsch-Wagram (první rakouská železnice). Poté následovalo zprovoznění úseku Vídeň - Deutsch-Wagram (6. ledna 1838).
Na naše území dorazil první vlak z Vídně do Břeclavi 6. června 1839.
Trať byla roku 1856 ukončena v Osvětimi, kde se stýkala s tratí Krakovsko - hornoslezské dráhy, vedoucí do Krakova.
Mapa železnic Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1849 (červeně), foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
