20. března 1475 položil český král Vladislav II. Jagellonský základní kámen jedné z nejvýznamnějších památek pozdně gotické Prahy.
Prašná brána byla budována na místě brány původního staroměstského opevnění, které se říkalo Horská, později Odraná. Odtud vycházela stará cesta do Kutné hory. Tato brána stála v těsné blízkosti tehdejšího panovnického sídla – Králova dvora a její špatný stav byl podnětem ke stavbě brány reprezentativnější.
Stavbu vedl nejprve zednický mistr Václav ze Žlutic. Ten se inspiroval o století starší Staroměstskou mosteckou věží. Mistr Václav však na náročný úkol nestačil, byl proto nahrazen stavitelem Matějem Rejskem.
Základy Prašné brány dosahují hloubky devíti metrů pod úrovní dnešního terénu, vysoká byla 42 metrů. Po přesídlení krále Vladislava na Pražský hrad (1483) zůstala stavba nedokončená. Staroměští nechali bránu provizorně zastřešit, ztratila své funkce, dokonce se uvažovalo o jejím zboření. Vnitřní prostory začaly být před rokem 1715 využívány jako skladiště střelného prachu a od té doby nese název Prašná brána.
Dnešní podobu vtiskl stavbě architekt Josef Mocker, který vedl pseudogotické puristické úpravy v letech 1878 až 1886.
Prašná brána je dnes vysoká 65 metrů, na vyhlídkový ochoz ve výšce 43 m vede 186 schodů.
foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
