(120 let)
Akademický malíř, grafik, publicista a učitel Ladislav Pomíjel se narodil 24. dubna 1901 v Hluboké nad Vltavou. Přestože jeho životní příběh je zastřen rouškou tajemství, zanechal nám dílo, které stojí za připomenutí.
Vystudoval malířství a působil jako učitel ve starokatolické církvi, která vznikla v Praze těsně před rokem 1900. Působila jako národní církev husitů a utrakvistů, do které po vyhlášení samostatného Československa přecházeli věřící z římskokatolické církve. Mnoho starokatolíků později přešlo do Církve československé. Ladislav, užívající pseudonymy Láďa Hlubocký či Ladislav Lazar Pomíjel, se nesmazatelně zapsal do naší literatury výtvarným řešením Kalendáře historického národa českého (1940), který uspořádal Martin Jan Vochoč, čerpající a navazující na kroniku Daniela Adama z Veleslavína. Jediným odkazem na život Ladislava Pomíjela se stala kniha „Ten dům“, jež mapuje obyvatele českobudějovického domu v Riegrově ulici 49. Ladislav tu bydlel se svým švagrem Aloisem Teršem, českým pedagogem a výtvarníkem. Na paměť budoucím generacím a historii, která na Ladislava už zapomněla, byla na domě v roce 2017 umístěna pamětní deska také s jeho jménem. Ladislav Pomíjel zemřel 7. 9. 1945 v Praze, která je také místem jeho posledního odpočinku na hřbitově v Ďáblicích.
Katka Slezáková a Luděk Sládek, foto © Wikimedia Commons; autor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
