(895 let)
Mnoho nejasného a neověřitelného se vznáší kolem památného Řípu. Legendy a pouhá zrnka ověřitelné pravdy. Jistotou je jen existence kostelíka na jeho vrcholu.
Pravdivost legendy o praotci Čechovi nechme stranou. Podívejme se na samotnou stavbu kostelíka. Podle Kosmovy kroniky a jejího doplnění kanovníkem vyšehradským nechal roku 1126 kníže Soběslav znovu postavit zbořenou kapli a vysvětit Zdíkem, biskupem olomouckým. Historici k této události postupně „přibalili“ neprokázaný (ale možný) důvod stavby, kterým mohlo být Soběslavovo vítězství nad římskoněmeckým králem Lotharem III. Saským v bitvě u Chlumce 18. 2. 1126. Kolem zasvěcení panují další dohady. Jasné doklady pocházejí z roku 1273, kdy se mluví o kostelu sv. Vojtěcha, který se jako světec ale slavil v den sv. Jiří. Doložitelné zasvěcení tomuto světci na Řípu pochází dokonce až z počátku 16. století. Pravděpodobně šlo o to, že původní kostel byl již po roce 1039 zasvěcen sv. Vojtěchu, kdy byly jeho ostatky převezeny z Hnězdna do Prahy. Později totéž zasvěcení proběhlo na popud zmíněného Soběslava. Samotný vznik kaple někteří historikové přičítají knížeti Boleslavovi I. v polovině 10. století. Navzdory dohadům a nejasnostem jde zcela určitě o mimořádné místo pro tehdejší Čechy a jejich sebeuvědomění. Dnešní podoba kostela, resp. rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha, je výsledkem přestavby z let 1869–1881.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
