(705 let)
Že vám to připomíná pohádku Pyšná princezna? V našem případě se v roli krále Půlnočního království ocitnul Jan Lucemburský. Jen nešlo o osud princezny, ale o Jana Jindřicha z Lipé.
Český šlechtic Jan Jindřich z Lipé (1275?–1329) byl oblíbený a díky obratnému politikaření i mocný muž. Proslul jako milovník žen, světských radovánek i převlékač kabátů, bylo-li to výhodné. Zpočátku podporoval poslední Přemyslovce, ale roku 1310 se přiklonil k novému králi Janu Lucemburskému, kterému ochotně pomohl dobýt Prahu a obsadit trůn. Odměněn byl titulem podkomoří a český maršálek. Po roce byl však odvolán. Vrátil se roku 1315, aby tlumil napětí mezi českou šlechtou a králem „cizákem“. Do příběhu v tu chvíli vstupují také dvě znepřátelené ženy. Manželka krále Eliška Přemyslovna z rostoucí obavy před Janem Jindřichem zosnuje spiknutí a koncem roku 1315 nechá Jana Jindřicha uvěznit na Týřově. To vyvolá nepokoje i odpor české šlechty. Král Jan vyhoví přání šlechty i milenky Jana Jindřicha královně vdově Elišce Rejčce a v dubnu 1316 pána z Lipé propustí. Král Jan vrací Janu Jindřichovi úřad podkomořího, jmenuje ho zemským hejtmanem na Moravě a roku 1321 říšským maršálkem. Jan Jindřich si v Brně s Eliškou Rejčkou zařídili vlastní dvůr, kam svolávali kolokvia, šlechtická sněmovní a soudní shromáždění, což bylo právo královo.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
