Turisté přijíždějící do Mimoně vlakem, se mohou na výlet vydat po červeně značené turistické značce.
Už sama budova vlakového nádraží, vyznačující se červeným fasádním zdivem z pálených cihel, pamatuje staré časy. Mimoňské nádraží bylo zprovozněno 16. září 1900. O 116 let později získalo nádraží titul-Nejkrásnější nádraží ČR. Vydáte se podél tratě, dále Březinovou ulicí a na rohu s Jiráskovou ulicí uvidíte Getsemanskou zahradu. Biblickou zahradu dal zřídit roku 1689 městský kovář a přísedící městského soudu Krištof Thum. Pískovcové sochy byly doplněny až v roce 1805. Představují Ježíše Krista s andělem utěšitelem a tři spící apoštoly – Jakuba, Petra a Jana.
Pokračujete dále Sokolskou ulicí kolem malého sportovního areálu a po schodech, směřujících k hlavnímu náměstí, jehož dominantou je Mariánský sloup se sochou Panny Marie Nanebevzaté – Asumpty. Jde však o kopii, originál poškozené sochy je uložen v mimoňském kostele sv. Petra a Pavla. V původní podobě bývalo po obvodu kovové zábradlí a čtyři sochy světců, které byly časem poničeny nebo přestěhovány.
Na zatravněné ploše stával zámek, jehož existenci připomíná informační tabule u Zámeckého mostu. První obydlí zámeckého typu bylo vybudováno roku 1570 za pánů z Bieberštejna. Významným majitelem zámku se stal roku 1651 Johann Putz z Adlersthurmu a od jeho rodu přešlo panství Mimoň dědictvím na hraběcí rod Hartigů. Ti obývali zámek až do konce druhé světové války, kdy byli nuceni odejít do Rakouska. Po roce 1968 nebyl o chátrající budovu zájem a byla zvolena demolice. Přeživší vzrostlá lípa, vytvářející kdysi stinné místo v zámecké zahradě, patří díky své výjimečnosti, mezi chráněné památné stromy České republiky.
Z náměstí mohou svůj výlet zahájit turisté, využívající autobusovou dopravu nebo automobil. Vydáte se dále přes Zámecký most. První zmínka o tehdy ještě dřevěném Lázeňském mostě je z roku 1620. Jmenoval se podle prvních mimoňských lázní. Roku 1805 byl přestavěn na kamenný, pískovcový a podle sousedního zámku přejmenován na Zámecký. Most navazuje na „Jubilejní císařskou alej“, dnes Vranovskou alej, vysázenou v roce 1898 na počest padesátého výročí panování císaře Franze Josefa. Za mostem minete severní vstupní bránu do zámeckého parku a pokračujete vzrostlým stromořadím okolo koupaliště, po červeně značené turistické značce, směrem do osady Vranov. Na konci aleje stojí kaplička Nejsvětější Trojice, postavená roku 1778. Odtud už se nabízí pohled na pískovcové Vranovské skály na úpatí Ralska. Mezi nejznámější patří Juliina vyhlídka a je oblíbenou zastávkou turistů při výstupu na horu Ralsko.
Výhled ze skály si oblíbila hraběnka Juliana Hartig provdaná za majitele mimoňského panství, hraběte Franze Hartiga. Hrabě nechal skálu lépe zpřístupnit vytesaným schodištěm a okraj skály zabezpečit železným zábradlím. Na vysekaný kruhový základ na vrcholu nechal postavit dřevěný gloriet. V den hraběnčiných třicátých šestých narozenin 6. června 1822 byla upravená skála předána veřejnosti a na počest hraběnky pojmenovaná Julianina vyhlídka, později Juliina.
Zdatnější turisté mohou pokračovat výstupem na kopec, tyčící se do výšky 696 m n. m., se stejnojmennou zříceninou hradu Ralsko, jenž patří k nejstarším severočeským gotickým hradům. Některé zdroje ho uvádějí jako románský a jeho základ kladou do 12. století. Na vrcholu se nacházejí hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Hrad je zapsán do seznamu kulturních památek a horní část kopce je vedena jako přírodní rezervace.
Hrad a jeho okolí byl v letech 1969-1990 pro veřejnost nepřístupný, kvůli vojenskému výcvikovému prostoru. Nápisy azbukou, dodnes zachované na hradních zdech a v kůře stromů, zůstávají dokladem neblahé minulosti Ralska.
Kromě zřícenin hradu vás na vrcholu čeká i nádherný rozhled na České středohoří, Lužické a Jizerské hory, Ještěd, dominanty Českého ráje a Máchův kraj s Bezdězem.
Cesta zpět do města je nejvhodnější opět Vranovskou alejí, kdy vás vítá dominanta města, kostel sv. Petra a Pavla na Kostelním vrchu.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
