(110 let)
„Nový český aviatik inženýr Kašpar z Pardubic zakoupil si Blériota a hodlá s ním cvičiti na závodní dráze pardubické,“ psala Národní politika 13. dubna 1910. Už o dva dny později přeletěl inženýr Kašpar na jednoplošníku Blériot XI. ve výšce 20–25 metrů pardubické vojenské cvičiště.
Když Kašpar plně ovládl letadlo, uspořádal první veřejnou produkci. Nemohla se konat nikde jinde než v jeho rodných Pardubicích, a to 19. června 1910. Aviatik „kutil“ odstartoval 13. května 1911, několik dnů před svými 28. narozeninami, v 6:15 hodin ráno první dálkový let v historii českého letectví. Na vlastním stroji, který vycházel z konstrukce Blériota a byl opatřen silnějším čtyřválcem Daimler o výkonu 70 koňských sil. Ve výšce asi 800 metrů uletěl Kašpar v aeroplánu bez navigace vzdálenost 121 kilometrů za 92 minut. Po přeletu nad Přeloučí a Kolínem přistál v Chuchli v 7:47 hodin.
Další osud průkopníka české aviatiky už tak zdárný nebyl. V roce 1912 realizoval svůj poslední let. Po smrti milovaného otce se musel starat o rodinný majetek, přestože by se raději věnoval adeptům letectví ve své škole v Pardubicích. Navíc přišla první světová válka. Po ní pracoval jako úředník Ministerstva veřejných prací. Obchodoval se dřevem, ale zadlužil se. Nikdy se neoženil. K dluhům se přidala duševní nemoc. Ta byla nejspíš příčinou sebevraždy, kterou spáchal 2. března 1927. Pohřben byl na městském hřbitově v Pardubicích.
-namo-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
