Za ruským uměním již nemusíme na Ural

26.04.2021 | 18:18
KAM_2021_05_17

Alšova jihočeská galerie pořádá od 1. května do 1. srpna 2021 v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou výstavu Malevič – Rodčenko – Kandinskij a ruská avantgarda / ze sbírky Muzea umění Jekatěrinburg. Prezentována bude významná kolekce ruského avantgardního umění pocházející ze sbírky Muzea umění v Jekatěrinburgu. Poprvé byla celá sbírka prezentována v maďarské Budapešti v roce 2016.

Unikátní kolekce z Muzea umění v Jekatěrinburgu byla ve své době budována za účelem mapovat avantgardní tendence v Rusku v letech 1910–1920. Výstava je proto i dnes v AJG představena především jako zajímavý kulturně-historický celek. V souboru 42 sbírkových předmětů, z nichž bude prezentováno 36 děl, je čitelné několik stylových východisek, které v letech 1910–1920 tamním uměním rezonovaly – fauvismus, kubismus, kubofuturismus, neoprimitivismus, rayonismus, suprematismus a konstruktivismus. Návštěvník výstavy tak může spatřit díla malířů dnes legendárních ruských skupin Kárový spodek a Oslí ocas. V Károvém spodku (1910–1917) byli sdruženi především tvůrci rozvíjející fauvistické tendence a kubismus. Plejádě dominují Michail Larionov, Natalia Gončarovová, Piotr Končalovskij, Aristarch Lentulov, Ilja Maškov, Alexander Kuprin, Alexander Osmerkin, Robert Falk, Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič. Souběžně s aktivitami Kárového spodku nicméně dochází k vymezování proti vlivu západního umění. Výsledkem je secese některých členů a založení skupiny Oslí ocas (1911), jejíž autoři směřují k neoprimitivismu a specifické verzi ruského futurismu – rayonismu (především Michail Larionov, Natalia Gončarovová a Kazimir Malevič). Poté co vyvrcholily spory na ruské kulturní scéně a Michail Larionov a Natalia Gončarovová přesídlili v roce 1914 do Paříže, stal se vůdčí osobností Kazimir Malevič, který nejdříve invenčně transformoval podněty kubismu a futurismu, aby následně společně s Ivanem Kliunem přišel s myšlenkami suprematismu, které formuloval formou manifestu v roce 1915. Malevič svým příkladem dokázal ovlivnit velké množství umělců, mezi nimiž patří k nejzajímavějším Olga Rozanova, Ljubov Popova, Naděžda Udalcova, Sergej Senkin, Ivan Puni nebo Alexander Rodčenko.
Všichni výše jmenovaní autoři jsou zastoupeni na výstavě v těch nejlepších ukázkách. Expozice je zároveň malými dějinami ruské avantgardy, které ještě nikdy nebyly po roce 1989 v České republice v takové kvalitě představeny. Alšova jihočeská galerie se těší na vaši návštěvu. Více informací najdete na www.ajg.cz.
Termín výstavy se může v důsledku rozhodnutí vlády ČR změnit.

Alšova jihočeská galerie
373 41 Hluboká nad Vltavou 144
tel.: +420 387 967 120
e-mail: office@ajg.cz
www.ajg.cz

text a foto © Alšova jihočeská galerie


Obrázek č.0 Alšova jihočeská galerie Kazimir Malevič, Suprematismus, 1915, Muzeum umění Jekatěrinburg Alexandr Rodčenko, Non-Objective Composition,
1919, Muzeum umění Jekatěrinburg Sergej Jakovlevič senkin, Non-Objective Composition,
1920, Muzeum umění Jekatěrinburg Obrázek č.6 Alšova jihočeská galerie



počet zhlédnutí: 2003

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku květen 2021

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.