(130 let)
Konání Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 přineslo Praze mimo jiné výstavbu dvou lanových pozemních drah. Vedle známé Petřínské to byla dnes již zapomenutá lanovka na Letnou.
První zprovozněnou byla právě lanovka spojující vltavské nábřeží s Letenskou plání. Otevřena byla 31. května 1891. Dolní stanici měla u dnešního Štefánikova mostu, do letenského kopce se zařezávala šikmo vlevo. Postavena byla jako dvojkolejná, tedy bez výhybek. Trasa v délce 109 m dosáhla průměrného stoupání 370 ‰ (asi 38 výškových metrů) a poháněna byla systémem vodní převahy. To kladlo značné nároky na vodovod v horní stanici, protože pro jednu jízdu bylo zapotřebí asi 5 metrů krychlových vody. Když provoz převzaly tehdejší Elektrické podniky královského hlavního města, byla lanovka podle projektu Františka Křižíka elektrifikována. Její provoz byl v roce 1915 kvůli nedostatku pracovních sil, zapříčiněnému mobilizací, pozastaven. Po skončení první sv. války nedošlo k obnovenému zprovoznění, lanovka byla v roce 1922 úředně zrušena. V trase lanovky o čtyři roky později vzniklo kryté pohyblivé schodiště. Zastřešený eskalátor s dřevěnými schody fungoval do roku 1935. K vidění je ve filmu Muži v offsidu, na námět Karla Poláčka z roku 1931. Zbytky lanovky i eskalátoru zanikly při budování Letenského tunelu. Pozůstatky opěrných zdí zůstaly jen v horní části trasy. Od roku 1997 je v Muzeu MHD ve vozovně Střešovice vystaven model lanovky a jejího okolí.
-namo-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
