(300 let)
Původně se nazývala Karlova, podle panovníka, za jehož vlády byla postavena. Později nesla jméno Bruská, podle potoka Brusnice, jenž protéká Jelením příkopem pod Pražským hradem. Jméno Písecká získala brána díky dnes již zaniklému předměstí Písek, jehož název byl odvozen od stejnojmenné přívltavské obce.
Postavena byla mezi baštami sv. Jiří a sv. Ludmila Kryštofem Dientzenhoferem podle návrhu císařského stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho. Stala se součástí barokního fortifikačního systému Prahy, známého jako Mariánské hradby, podle kostelíka P. Marie Pomocné v šancích u Písecké brány (dochován v základech domku výběrčího cla). Dalšími branami byly Strahovská a Újezdská a také 20 bašt se jmény svatých patronů. Písecká brána začala fungovat 9. 5. 1721 a byla třetí toho jména. První stála od 13. století ve Valdštejnské ulici (zbořena) a druhá nad Klárovem (zbořena). Hradby se otevíraly a zavíraly podle ročních období, v polovině 19. století se zavřely v létě ve 21, v zimě ve 20 hodin a opozdilci prošli jen za poplatek. Brána byla obložena opracovaným kamenem, orlice nad branou je z dílny Jana Oldřicha Mayera a uprostřed má průjezd se stařeckou hlavou, po stranách pak průchody pro pěší. Koňská železnice do Lán odtud odjížděla již v roce 1828 a parní železnice do Olomouce od roku 1843. Když zanikla funkce hradeb, byly roku 1898 zbořeny. Ze sedmi původních bran barokních hradeb se dochovaly Písecká, Táborská a Leopoldova na Vyšehradě. V Písecké bráně se konají kulturní akce, svatební obřady a je tu kavárna. Nejlépe se sem dostanete od tramvaje ze stanice u Belvederu, od stanice metra Hradčanská.
Naďa Landíková , foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
