(600 let)
Defenestrace radních, úmrtí krále Václava IV., korunovace Zikmunda českým králem, bitva na Vítkově, husitské hnutí a jeho požadavky. Jak v Čechách dál? Palčivou situaci měl vyřešit v červnu 1421 zemský sněm v Čáslavi.
Výše uvedené události uvrhly zemi do chaosu a nejistoty a bylo třeba jednat. Ve dnech 3. až 7. června 1421 se v čáslavském kostele sešli zástupci třech husitských skupin (orebité, pražané a táborité), katolické šlechty, krále Zikmunda a moravské šlechty. Hlavní téma bylo prosazování čtyř artikul a debata o uznání Zikmunda Lucemburského českým králem. Artikuly byly sněmem vyhlášeny za zemský zákon a Zikmund byl navzdory projevené vůli jednat o artikulech a urovnat spor označen za „zjevného tupitele pravd svatých“ a nehodný trůnu. Pro správu věcí veřejných byla jmenována prozatímní dvacetičlenná zemská vláda, ve které zasedali ve velké míře reprezentanti nižší šlechty. Praktické výsledky sněmu nebyly valné, moravská šlechta od husitů odpadla a prozatímní vláda v podstatě nikdy nefungovala. Přesto se v dlouhodobějším pohledu jednalo o významný posun ke stavovské monarchii a emancipaci nižších vrstev politicky aktivních lidí. Otevřela se cesta ke kompromisu mezi husity a římskokatolickou církví v podobě přijetí basilejských kompaktát (1436), k vnitřní stabilitě a větší názorové toleranci v zemi.
-liban-, foto © Wikimedia Commons, autor Ben Skála
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
