Pražské Osadě Baba se v rámci úspěšného mezinárodního projektu „Obytné soubory Werkbundu v Evropě 1927–1932“ dostalo nejvyššího ocenění pro památky – označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Praha plánuje navrátit Babě její původní jedinečný ráz díky nové koncepční studii Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy na revitalizaci území této městské památkové zóny.
Osada Baba je obytný soubor postavený ve třicátých letech 20. století v Praze jako jeden ze šesti obdobných projektů ve střední Evropě, které spojuje pojmenování Werkbund.
Projekt „Werkbund Estates in Europe 1927–1932“, který vedl k nejvyššímu evropskému ocenění pro památky, tvoří pětice meziválečných experimentálních obytných souborů Werkbundu, které se nacházejí ve Stuttgartu, Vratislavi, Vídni, Brně a na pražské Babě. Vzájemná spolupráce těchto ikon modernismu stále sloužících k bydlení započala v roce 2013 a vyústila ve velkou společnou výstavu ve Vratislavi roku 2016. Další cíl byl jasný – získat označení Evropské dědictví. Role koordinátora projektu se ujalo město Stuttgart. Díky výtečné spolupráci a společnému úsilí všech partnerských lokalit byla v roce 2018 do Bruselu podána žádost o označení Evropské dědictví, která byla úspěšná. Zisk EHL sebou nese ale také závazky k náležité péči o oceněné lokality.
Revitalizace Baby
Cílem koncepční studie na revitalizaci Baby je nejen zachování a rozvoj historické hodnoty tohoto území, ale také celkové zkvalitnění prostředí pro místní obyvatele včetně vytvoření kvalitního zázemí pro návštěvníky. Studie dále cílí také na veškeré lokální problémy (dopravní, odpadové, rekonstrukce technických sítí, plán obnovy povrchů atp.) V neposlední řadě řeší veřejný prostor se záměrem posílit původní identitu a charakter této jedinečné lokality s ohledem na potřeby obyvatel, ale i návštěvníků, a to v souladu se soudobými trendy. A to včetně zapojení veřejnosti, aby nová řešení byla co nejefektivnější.
Proces participace veřejnosti
Občanská participace v územním plánování zatím ještě není běžnou součástí rozvoje města, byť se situace výrazně zlepšuje. Systém zapojení veřejnosti ve vícestupňovém projednání zajišťuje více, než by mohlo nabídnout referendum o odborném řešení. Tento proces nabízí veřejnosti nejen zohlednění jejích požadavků, ale také srozumitelné vysvětlení architektů, urbanistů, vodohospodářů i politiků, jakým způsobem budou tyto požadavky zaneseny již do pracovní verze návrhu studie. Participace není hlasováním o nejméně přijatelném návrhu, ale o pochopení potřeb veřejnosti a jejich zhmotnění v návrzích konkrétních realizací.
Baba stále žije
Ředitel Pražských vzorkových veletrhů František Munk (1901–1999) patřil jako skvělý diplomat a neobyčejně schopný organizátor ve třicátých letech k aktivním členům výstavního výboru pro výstavbu moderního sídliště na Babě. S manželkou Naděždou Munkovou, toho času sekretářkou Alice Masarykové, se stali investory prvního rodinného domu. Jejich vila vykazuje mnohé moderní funkcionalistické prvky – železobetonový skelet, průběžná pásová okna, kovové „lodní“ zábradlí zakončující slunečnou terasu ploché střechy či obytný prostor předsazený před kubusem domu. Architekty byli spoluautor Veletržního paláce (obdivovaného i samotným Le Corbusierem) Josef Fuchs a Munkův bratranec Otokar Fischel, který také stavbu dozoroval během pobytu Munkových v USA. Tam Munk v roce 1931 získal stipendium Rockefellerovy nadace na studium a výzkum (Harvardská a Columbijská univerzita). Po návratu v roce 1933 se stěhovali do nového domu, Munk navázal na svoji úspěšnou kariéru vedoucími pozicemi ve firmách jako TETA. Stal se též aktivním účastníkem politického života v řadách Československé strany národně socialistické s angažmá ve vládě a otcem syna Michaela a dcery Suzanne. Atmosféru doby plné zapálených politických debat, které se vedly přes nízké zahradní ploty domů na Babě mezi jejími nadšenými obyvateli stejně jako následný dramatický odchod rodiny z jejich domu i z republiky po nacistické okupaci roku 1939, líčí dcera Suzanne Munk Ragen ve svém textu (www.baba1932.com).
„Dům na Babě, kde jsem se narodila“
Po emigraci Munkových do USA byl jejich dům okamžitě zkonfiskován Němci jako židovský majetek. Když se František Munk vrátil do Prahy roku 1946 jako ekonomický poradce správy Spojených národů pro pomoc a obnovu (UNNRA), našel svůj dům prázdný, s dírami po kulkách ve zdech. I když rodina měla v plánu se po válce opět vrátit do vlasti, v předtuše únorových událostí nástupu komunismu Munk dům prodal a vrátil se k rodině do USA, kde později působil jako profesor politologie na Reed College a Portland State University. V sedmdesátých letech celá rodina navštívila Babu a během procházky rodiče vyprávěli o nadšení, které panovalo při plánování výstavby kolonie i při stavbě jejich domu, o původních sousedech, s nimiž se nyní na Babě po desítkách let šťastně setkali. Těšil je pohled na vzrostlé stromy a zelené zahrady u domů, které se podle jejich slov za tu dobu příliš nezměnily. V současnosti pojí sourozence Munkovi přátelství s majiteli jejich původního domu a jsou u nich vždy vítanou návštěvou.
„Zisk označení Evropské dědictví pro Osadu Baba, po Olomouckém Přemyslovském hradu a Arcidiecézním muzeu a zámku Kynžvart již třetí zápis, je úspěchem nejen pro Českou republiku, ale především pro Prahu. Prioritou hlavního města je ulevit přetíženému historickému centru tím, že návštěvníkům nabídne další jedinečná místa, mezi které Baba rozhodně náleží. Výborně zapadá do nové strategie udržitelného cestovního ruchu, která chce zaujmout kultivovanou klientelu se zájmem o originální a autentické lokality, zohledňuje šetrný přístup k veřejnému prostoru i obyvatelům a zároveň uspokojí na úrovni i návštěvníky. K tomuto by měla přispět také nová koncepční studie na revitalizaci lokality Baba.“ MgA. Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu
„Praha je výjimečná tím, jak hojně jsou zde zastoupeny všechny velké stavební slohy, navíc obohaceny světovými unikáty moderny, jako je český kubismus. Mnoho pozoruhodných staveb zde vzniklo i v rámci posledního jednotného evropského stylu – funkcionalismu, což svědčí o odvážném a progresivním přístupu řady tehdejších osvícených českých architektů a investorů. Osada Baba je dokonalým příkladem této jedinečné symbiózy. Věřím, že v současnosti, i přes silné, až rigidní, obranářské proudy, může v Praze opět vzniknout architektura evropského významu stejně jako v minulosti.“ Mgr. Jiří Skalický, ředitel Odboru památkové péče MHMP
text a foto © Odbor památkové péče MHMP
Veškeré informace k Babě
baba1932.com.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
