(710 let)
Novopečený český král Jan Lucemburský si musel vyjasnit vzájemné vztahy s domácí šlechtou. Nejdříve tak učinil v Čechách a po půl roce v červnu 1311 na zemském sněmu na Moravě s Moravou.
Použil formu tzv. inauguračních diplomů, které jsou svým obsahem totožné pro obě země. Do dnešních dnů se dochovala pouze moravská část, která je uložena v Moravském zemském archivu v Brně. Jde o soubor privilegií a závazků, kterými panovník potvrdil písemně požadavky českých a moravských pánů. Jejich přijetím došlo k rovnoprávnému postavení mezi Čechami a Moravou v rámci lucemburského soustátí, kdy oba útvary spojuje jeden panovník a povinnost společné obrany. Přijetí privilegií ukázalo sílu domácí šlechty, která se snažila omezit královskou moc. Ve výsledku to ale znamenalo oddálení společenské proměny české monarchie ve stavovskou společnost. V konečné podobě dokumentů se král zavazuje třeba k tomu, že nebude domácí zemské úřady samosprávy obsazovat cizinci, že nebude využívat domácí vojsko pro svá tažení v zahraničí, ale jen k obraně Českého království aj. Dále vydáním upravil berní povinnosti šlechty a významně rozšířil její dědické právo. Král měl těžkou pozici po celou dobu panování. Šlechta ho odmítala, považovala ho za cizáka, a vše komplikovala. V roce 1323 se Jan Lucemburský dokonce zřekl daní z Moravy a slíbil, že nebude cizincům pronajímat nebo odstupovat žádný hrad.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
