(30 let)
Pokud si myslíte, že základní jednotkou času je jedna sekunda, jste na omylu. Odborníci z někdejšího Sovětského svazu se snažili zavést pojem „jednotky dočasné“.
Tato veličina se po letech zkoumání a praktického užívání nakonec ustálila na hodnotě 32 let a 10 měsíců. Tak dlouho totiž trvalo dočasné umístění sovětských vojsk na našem území od srpna 1968. Jejich dočasný pobyt nám byl oficiálně prezentován jako „internacionální pomoc“ spřátelené zemi. Naši přátelé z Východu tu vytvořili v mnoha místech ČSSR svoje základny a centrum velení ve vojenském prostoru Milovice-Mladá. V prostoru, který od roku 1904 využívali vojáci monarchie, posléze i První republiky a následně lidově-demokratické armády.
Odsun a jeho těžkosti
Navzdory snahám o ponechání vojska jen s úpravami jejich právního postavení nebo vize pětiletého horizontu odchodu, zvítězila varianta okamžitého stažení do konce června 1991. Celou věc se podařilo parlamentárně schválit. Jak by se to schvalovalo asi dnes? Z území tehdejšího ČSFR odjelo v 925 transportech 73 500 vojáků a 39 000 jejich rodinných příslušníků. Navíc 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice. Poslední vlak z Milovic odmával výpravčí 19. června 1991. Pár dnů nato jej následoval poslední zástupce RSFR, velitel Střední skupiny vojsk generálplukovník Eduard Vorobjov. Když vojska odešla, byl důvod k oslavě. Dnes by se mohlo zdát, jako by ty tanky a „gruzoviky“ někomu chyběly. Věřme, že se tyto touhy jen přetavily do třenic o nic a je načase udělat tlustou čáru za touto etapou naší historie.
Doba po odsunu
Tehdejší vláda rozhodla o zrušení vojenského prostoru. Rázem tu vznikly černé skládky, motokrosová trať a sportovní letiště. Přestože Milovice doslova povstaly z popela, hlavní plocha cvičiště zůstávala desítky let bez využití. Našlo se ale řešení. Od roku 2015 tu postupně vznikala na 240 ha rezervace pro divoké koně, zubry a zpětně šlechtěné pratury. Stalo se místem, kde se dnes prohánějí mírumilovní savci, tři druhy původních velkých kopytníků Evropy pohromadě.
-babok-, foto © zapůjčeno bývalým soukromým Muzeem Milovicka; Wikimedia Commons, autor Michal Köpping
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
