Milí čtenáři,
je to tady, dovolená! KAM se vydat, najdete v tomto vydání, tak už jen zvládnout přípravy. Kočky zaopatří teta Máňa z Třebáně, kytičky Lízinka s Lojzou, a pokud se něco stane, až nebudete doma, zvládne to soused František Dobrota. Zbývá už jen sbalit potřebné. Pokud míváte při balení partnerské neshody, připomínám bonmot pana Wericha: „O důležitých věcech, jako je náš vztah k Burundi, rozhoduji v rodině já, o těch podružných, jako například kam pojedeme na dovolenou nebo jaké si koupíme auto, pak moje žena.“ Není nic horšího než vyrážet na dovolenou s někým, kdo připomíná konzumenta citronu šmrncnutého skautským lovcem bobříka mlčení. Drama plné mlčení se k dovolené nehodí, zvláště sedí-li v hledišti děti. Pamatujte jen, aby i sebemenší utřinos měl potvrzení vytřinos, leckde to bez něho (ne)půjde.
Během cesty se připravte na komplikace, například kolony, které vám zpříjemní cedule ŘSD „Musíme to opravit “. Nenechte se deprimovat cenami pohonných hmot, touto dobou vždy stoupajících, ani mírou tolerance na slunci smažených řidičů, touto dobou klesající.
Co si letos říct, že dovolenou pojmeme s humorem? Každé „příkoří“ šklebně na rub obrátíme a možná budeme překvapeni, jak otřepané „s humorem jde všechno líp“ stále platí. O prázdninách na nás číhá nebezpečí úrazů, někdy z vlastní neopatrnosti, jindy zbytečným riskováním. Šplhat na stromy, rozdělávat ohně a prozkoumávat ruiny, jeskyně a štoly, to je jako hrát si s ohněm. Nehrát si s ohněm, tedy se sirkami, zní dnes už komicky, protože kdo je ještě používá? Zato takový plynový zapalovač na slunci v autě je fakt pecka. Střepy, rez, hřebíky znamenají infekci či tetanus, jsme očkovaní? Bouřka a my pod stromem s deštníkem či s mobilem v ruce, to je nemoudré. Naopak moudré je vědět, že bodavý hmyz u košů na odpadky je jistota. V přírodě jíme jen to, co známe, ostatní vynecháme, a pokud se ztratíme, počkáme na místě, až ti, co nás ztratili, se pro nás vrátí.
Dovolte mi popřát všem našim čtenářům parádní léto plné skvělých zážitků, prožité v zemích Koruny české. Ať už se neptáme, stojíce v pozoru, kde domov můj? Protože domov je tam, kde jsou naši blízcí a známí, pomyslná hrouda, která nám nohy k zemi víže, kde pobýváme s pocitem sounáležitosti, zázemí a bezpečí. Je na nás, jak velký domov to bude. Proto cestujme, poznávejme, objevujme, sbližujme se…
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
