(95 let)
„Za třpytného nedělního dopoledne, kdy z nebe zářilo slunko a ze země sálal mráz, kráčel po zasněženém nábřeží v Praze osamělý muž a hlasitě nadával na režim. Byl jsem to já. Tramvaj svině nejela, protože vykolejila kdesi na zledovatělé výhybce a zatarasila trať.“
Spisovatele a publicistu Ludvíka Vaculíka charakterizuje ryzost, cit pro slovo, osobitost a famózní fejetony. „Byl to Valach s venkovským pohledem na to naše velkoměstské hemžení – na intelektuálská hemžení taky. Byl to zvláštní pohled na věci zvenčí. Nebyl to klasický intelektuál,“ řekl o svém příteli a kolegovi spisovatel Ivan Klíma. Cestu pražského novináře na valašskou vesnici přibližuje autobiografický Vaculíkův román Sekyra, ve které konfrontuje vlastní politické iluze s obhajobou politiky komunismu padesátých let Vaculíkovým otcem.
Ludvík Vaculík se narodil 23. července 1926 v Broumově. Přestože absolvoval Vysokou školu politickou a sociální, již jeho první knihy (Na farmě mládeže, Rušný dům) zobrazují autorovu deziluzi z ideologie komunismu, které propadl ve 40. letech. Vaculíkova próza Morčata už nesměla v Čechách vyjít, což autora přimělo k intenzivnímu zapojení do samizdatového šíření zakázané literatury. V roce 1968 napsal Vaculík text manifestu Dva tisíce slov, který podepsaly stovky osobností českého veřejného života. Patřil také k zakládajícím členům Charty 77. Zásadním Vaculíkovým dílem je kniha Český snář, která v samizdatu vyšla jako román-deník v roce 1981. V knize přibližuje z vlastního pohledu život disidentské sféry. Pro čtenáře je Vaculíkovo dílo kritickou společenskou výpovědí, která je adresná, hodnotná, estetická a stále moderní.
Naďa Morávková, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
