(155 let)
Byla to neradostná doba, ten rok 1866. Čechy a Morava se staly kulisami pro řešení sporů mezi Pruskem a Rakouskem o vliv v německé oblasti.
Přehnaný optimismus a nereálná očekávání způsobily o to větší šok, když pruská armáda procházela krajem a postupně si podmaňovala jednu oblast za druhou. Bitvy u Svijan, Jičína, Trutnova, Náchoda, České Skalice byly jen předehrou k největšímu masakru u Hradce Králové. Dne 3. července zde došlo ke zlomu v celém konfliktu. Zajímavá situace vznikla v Praze, která byla už dva dny před hradeckou bitvou vyhlášena „otevřeným městem“. Došlo k odsunu všech vojenských i policejních jednotek a město přestalo být nepřítelem považováno za vojenský cíl. Po zprávě o prohře u Hradce došlo k útěku předních činitelů v čele s místodržitelem hrabětem Lažanským a v průběhu prvního červencového týdne uteklo dalších třináct tisíc obyvatel. Prusové vstoupili do Prahy 8. července, zavedli omezení pohybu v noci a lidé museli odevzdat své soukromé zbraně. Z Prahy též nesměly být vyváženy žádné potraviny či krmivo. Přerušeno bylo rovněž veškeré telegrafní i dostavníkové spojení s Vídní a dalšími neokupovanými oblastmi. Celou situaci nakonec vyřešilo předjednané příměří v Mikulově a poté osobní příjezd pruského krále Viléma s korunním princem Friedrichem a kancléřem Bismarckem do Prahy. Po podepsání mírové smlouvy 23. srpna v hotelu U Modré hvězdy opustilo pruské vojsko 27. srpna město.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
