(410 let)
Základem kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Praze je luteránský kostel Nejsvětější Trojice od Giovanniho Marii Filippiho. Základní kámen byl položen v červenci 1611.
Podobu má sálové baziliky římského typu. Kostel byl zasvěcen Nejsvětější Trojici (1613), tvůrcem byl patrně dvorní stavitel císaře Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi. Po bitvě na Bílé hoře předal císař Ferdinand II. kostel řádu bosých karmelitánů. V následujících desetiletích proběhla přestavba kostela a došlo k zasvěcení Panně Marii Vítězné a sv. Antonínu Paduánskému. Budova dostala dnešní podobu, na jižní straně přiléhal rozsáhlý klášter a roku 1669 byla přistavěna věž. V interiéru se dochoval mobiliář ze 17. a 18. století. Pod kostelem jsou podzemní krypty s ostatky řeholníků a příznivců chrámu. Dekretem císaře Josefa II. byl klášter zrušen (1784) a správa svěřena maltézskému řádu. V červenci 1993 se do chrámu však vrátili bosí karmelitáni a poutní místo mnoha národů opět ožilo. Cílem poutí je dar Polyxeny z Lobkovic klášteru roku 1628. Vosková soška, kterou dostala matka Polyxeny svatebním darem od své matky, když se vdávala do Čech. Známa je jako Niño Jesús de Praga, Bambino Gesù di Praga – Pražské Jezulátko.
-baal-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
