(125 let)
„A navzdory všemu si někdy myslím: může-li někdo zemřít štěstím, musí se to stát mně.
A jestliže někdo, kdo je odsouzen zemřít, může štěstím zůstat na živu, pak zůstanu naživu já.“
Napsal Franz Kafka po čtyřech dnech strávených s Milenou Jesenskou ve Vídni. Poté ruší své zasnoubení s Julií Wohryzkovou, ale oba mají odlišné představy o životě. Do Kafkovy smrti si však píší. Kafka svěřil Mileně své deníky, které po jeho smrti předala Maxi Brodovi. Kafku navštívila v sanatoriu v Kierlingu krátce před jeho smrtí a 6. 7. 1924 v Národních listech uveřejnila nekrolog: „Byl plachý, úzkostlivý, mírný a dobrý, ale knihy psal kruté a bolestné. Svět viděl plný neviditelných démonů, kteří ničí a rvou člověka nechráněného…“
Milena Jesenská se narodila 10. srpna 1896 v rodině pražského lékaře. Matka jí umřela, když bylo Mileně 17 let, vztah dcery a otce byl složitý. Milena dokončila pražskou Minervu a provdala se za o deset let staršího literárního kritika Ernsta Polaka. Manžel vydělával málo, proto Milena překládala z němčiny a psala fejetony do módních magazínů. Po rozpadu manželství a návratu z Vídně do Prahy se stává součástí české avantgardy a redaktorkou Národních listů. V roce 1928 se jí narodila dcera Jana „Honza“ Krejcarová, ale ani druhé manželství s architektem Jaromírem Krejcarem se nevydařilo. Během okupace působila v protinacistickém odboji, kde pomáhala židovským uprchlíkům. Již v roce 1939 byla zatčena a vyslýchána gestapem. Umírá jako vězeňské číslo 4714 na ošetřovně v koncentračním táboře Ravensbrück 17. 5. 1944.
Marie Jasná, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
