(570 let)
Husiti, Uhři nebo Turci? Jan Jiskra z Brandýsa by vám o nich mohl dlouze vyprávět. Bitvám i diplomacii s těmito nepřáteli věnoval prakticky celý svůj život.
Navzdory svému českému původu se středem jeho zájmu stalo dnešní Slovensko. Tehdejší Horní Uhry se mu podařilo ovládnout s asi pětitisícovým žoldnéřským vojskem tvořeným bývalými husity. Obsadili středoslovenská hornická města, Spiš a část východního Slovenska. Využili tak složité situace na uherském trůně po smrti Zikmunda Lucemburského roku 1437 a nestability v podobě střídání králů. Jan Jiskra se prakticky stal jedním ze sedmi správců Uherska a sídlil hlavně ve Zvolenu a Košicích. Problém nastal po zvolení nového místodržitele Jánose Hunyadyho roku 1446. Pánové si nerozuměli a vedli spolu vojenské spory s krátkými příměřími. Jan Jiskra porazil svého soka u Košic (1449), poté došlo k uzavření míru na sněmu v Budíně. Ale pak to přišlo. Sedmého září 1451 u Lučence si Uhři v čele s Hunyadym odnesli těžkou porážku. Zdroje uvádějí různá čísla, ale dobře vyzbrojených a vycvičených Jiskrových vojáků bylo mezi třemi a čtyřmi tisíci proti přesile zhruba deseti až dvanácti tisíců protivníků. Mnoho uherských vojáků padlo, někteří jejich velitelé zradili a z bitvy utekli. Jan Jiskra však udělal chybu, že poražená vojska nepronásledoval a že Jánose Hunyadyho nezajal. Po bitvě byl uzavřen nový smír. Po nástupu Matyáše Korvína na uherský trůn mu Jiskra pomáhal v boji proti Turkům, a dokonce jeho jménem vedl roku 1467 mírová jednání se sultánem.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
