(600 let)
Z iniciativy mohučského arcibiskupa Konráda, rýnského falckraběte Ludvíka, kolínského arcibiskupa Dětřicha z Mörsu a trevírského arcibiskupa Oty ze Ziegenhainu byla koncem května 1421 svolána na 23. srpna druhá křížová výprava do Čech. Tu podpořil nový papežský nuncius, římský kardinál Branda Castiglione.
Křižáci dvěma proudy vtrhli 28. srpna 1421 na české území. Vojsko vedené falckrabětem Ludvíkem III. postupovalo údolím mezi Slavkovským a Českým lesem ke Kynžvartu a odtud přes Žlutice, které se vzdaly bez boje, k hradu Mašťov.
Před Kadaní se falckrabě spojil s druhým proudem, který pod velením arcibiskupů z Trevíru a Kolína nad Rýnem přitáhl podél Ohře přes Loket. Po dobytí měst Kadaně a Chomutova se jejich husitští obránci stáhli do Žatce. Město patřící k oporám husitského hnutí bylo následně 10. září obleženo křižáckými vojsky. Stačilo se však ještě předtím zásobit. I díky tomu odolalo šesti útokům obléhatelů, jejichž zásoby se tenčily a navíc sláblo i jejich odhodlání. Po zprávách, že se obráncům blíží posily, a po nečekaném požáru ležení se 2. října křižáci dali na ústup. Díky obráncům Žatce tak neuspěla ani druhá křížová výprava do Čech.
-felix-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
