(200 let)
Česko-německá malířka Charlota Ludmila Weyrother-Mohr Piepenhagen se musela ve své době vzdělávat v malířství soukromě. Školy tehdy ještě nepřijímaly studenty ženského pohlaví. Přesto se dokázala prosadit a svá díla vystavovala i v zahraničí.
Charlotta se narodila 19. října 1821 v Praze a zdědila talent po otci, který ji také učil malířskému umění. Se svou sestrou, také malířkou, a otcem procestovali Evropu. V roce 1872 se usadila ve Vídni a po smrti prvního manžela, pražského literáta a učitele Klementa rytíře Weyrothera, se roku 1879 provdala za plukovníka Karla Mohra, se kterým žila v Praze. Obě manželství zůstala bezdětná. V roce 1888 založila soukromou výtvarnou školu pro dívky a svůj majetek před smrtí odkázala na zřízení Nadace Charlotty Mohr-Piepenhagenové pro mladé krajináře. Svá díla vystavovala od roku 1838, byla členkou Krasoumné jednoty. Tématem jejích obrazů byly většinou romantické krajiny, horské scenérie nebo lesní zákoutí. Od romantismu přešla postupně k realistické malbě, zabývala se také litografií. Věnovala se i pedagogické činnosti. V letech 1872–1886 vystavovala ve Vídeňském domě umělců a roku 1879 se zúčastnila Mezinárodní umělecké výstavy v Mnichově. Obrazy Charlotty Piepenhagenové jsou ceněny sběrateli a zastoupeny ve sbírkách Národní galerie, Galerie hl. m. Prahy, Oblastní galerie v Liberci nebo Jihlavě. Charlotta zemřela 3. 1. 1902 v Praze a pochována byla na Olšanských hřbitovech.
Marie Petrušková, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
