(400 let)
Učili jsme se, že jezuité byli ničitelé českého jazyka. Není to pravda a v případě Bohuslava Balbína to platí dvojnásob. Patří k nejvýraznějším ochráncům češtiny a osobnostem baroka u nás.
Když se 3. prosince 1621 narodil v Hradci Králové, těžko by někdo odhadoval, jak rozsáhlá vědecká a publikační práce bude na konci jeho téměř 67letého života. Pro formování jeho osobnosti měla významný vliv smrt jeho otce, vstup v 15 letech do jezuitské koleje a období rekatolizace. Sám byl reprezentantem nových katolických pořádků, často se stěhoval a svým pozitivním přístupem dobrovolně „obracel“ stovky lidí na víru. Současně upozorňoval na necitlivou rekatolizaci a germanizaci, za což byl i pronásledován. Psal výhradně latinsky a k nejvýznamnějším dílům patří Výtah z dějin českých, který i s využitím mnoha dalších zdrojů postihuje historické události až do roku 1526 a který vysoce vyzdvihuje osobnost Karla IV. Vrcholem z pohledu českého jazyka je pak Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého, kde hájí právo na vlastní jazyk, kritizuje českou odrodilou šlechtu a nesouhlasí s oficiální politikou likvidace češtiny na úřadech. Kromě toho se věnoval dějinám jezuitského řádu a mnoha dalším oblastem. Konec jeho života ovlivnila slepota, ale i tak po sobě zanechal úctyhodné dílo s přesahem do dnešních dní. Bohuslav Balbín zemřel 29. 11. 1688. Pochován byl v kryptě kostela sv. Salvátora v Praze.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
