(290 let)
Ochrana vlastních zájmů je stará jako lidstvo samo, a těch obchodních dvojnásob. Řemeslníci se už ve středověku organizovali do cechů. Roku 1731 do toho však zasáhla moc nejvyšší.
Zřizování cechů ve středověku mělo pozitivní účinek a bylo v režii měst. Došlo k určité unifikaci služeb ve prospěch zákazníka, dodržování kvality a zlepšení celkové kultury prodeje. Postupem doby se ale cechy stávaly spíše brzdou nastupujícího podnikání, přesto si v 18. století držely svoje důležité postavení. V listopadu 1731 přichází panovník s patnácti pravidly v tzv. Generálním cechovním patentu, který cechy podřizuje zemským i vrchnostenským úřadům a většímu státnímu dohledu. Tato norma určovala hlavní principy řemeslné produkce, stanovovala pravomoci a strukturu v jednotlivých ceších, vztahy mezi městskou radou a cechovními mistry. Jedním z hlavních motivů je princip výchovy řemeslnického dorostu a ochrana tovaryšů proti jejich vypuzování z cechů a naopak uznávání jejich kvalifikace v jiných městech. Zákon třeba zakazoval výkon řemesla lidem s kriminální minulostí, ale dovoloval ho synům hlídačů, ovčáků, hrobníků, a dokonce i potomkům katů ve druhé generaci. Patent také popisoval způsob řešení sporů mezi mistry a tovaryši, symbolické postupy při udělování výučních listů tovaryšům při propouštění z cechu anebo sankce řemeslníků a výnos pokut pro cechovní pokladnu.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
