Geniální a tajemný

24.12.2021 | 07:06
Jan Blažej Santini-Aichel

(345 let)
Pouhých 46 let života stačilo Janu Blažeji Santini-Aichelovi k tomu, aby se nesmazatelně zapsal do historie našeho stavitelství a architektury. Originální tvůrce se narodil 3. února 1677 v Praze, na den sv. Blažeje, coby nejstarší syn pražského kameníka Santina Aichela. Na druhý den byl v Chrámu sv. Víta pokřtěn jako Jan Blažej Aichel. Narodil se na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo pokračovat v rodinné kamenické tradici.

Přesto se kamenictví vyučil, stejně tak i ­bratr František, ale Jan studoval také malířství. Jeho učitel Jean Baptist Mathey, architekt pražského arcibiskupa, seznámil mladého Santiniho se soudobou římskou architekturou. Na další léta Janova dospívání měl nepochybně vliv i císařský malíř a inspektor obrazárny Pražského hradu Kristián Schöder, s jehož dcerou se později Santini oženil.
Po vyučení, někdy v roce 1696, se vydal sbírat zkušenosti vandrovní cestou tovaryše. Do roku 1699 prošel Rakousko a Itálií doputoval až do Říma, kde byl plně zaujat díly o generaci staršího génia římského baroka Francesca Borrominiho. Radikálního architekta, jeho římskými současníky považovaného za „blázna“. V Itálii pravděpodobně získal také kvalifikaci architekta a poté přijal do svého jména otcovo jméno Santini, podobně tak učinil i bratr František. Po návratu do Čech v roce 1699 začal realizovat své první stavby. Neměl však stavební dílnu ani nebyl podnikatelem. Zůstával projektantem – architektem dohlížejícím na realizaci vlastních staveb. Během let 1701–1702 mu umírají oba rodiče a dědictví po otci věnuje svému bratru Františkovi. To dokládá, že byl již nezávislou a movitou osobností. V roce 1705 kupuje Valkounský dům v dnešní Nerudově ulici.
Mezi jeho první zakázky patřila stavba konventu cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi a klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory. Již od začátku svého působení pracuje pro významnou klientelu, je velmi uznávaným a váženým architektem. Mezi nejvýznačnější Santiniho projekty a stavby se řadí konvent s klášterním kostelem v Plasích, klášterní kostel v Kladrubech u Stříbra, poutní kostel v Mariánské Týnici, ve Křtinách u Brna, benediktinské opatství v Rajhradě nebo zámek a kostel v Rychnově nad Kněžnou a zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Mimo jiné postavil několik kaplí, např. v Panenských Břežanech nebo Mladoticích. V hlavním městě realizoval kromě Zbraslavského kláštera dostavbu a úpravu poutního areálu na Bílé hoře nebo stavbu Kolowratského (Thunovského) paláce. Za vrchol Santiniho tvorby je považován poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a další stavby v areálu kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Zadavatelem stavby byl opat žďárského kláštera Václav Vejmluva. Základním prvkem chrámu a kaplí v ambitu je půdorys pěticípé hvězdy, která symbolizuje nejen pět mučednických ran Kristových, ale také hvězd, které se objevily nad místem umučení Jana z Nepomuku. Jedinečná stavba byla zařazena na seznam památek UNESCO.
Geniální představitel barokní gotiky zemřel po delší nemoci 7. 12. 1723 a jeho tělo bylo uloženo do hrobu v kostele sv. Jana Křtitele v Oboře na Malé Straně. Po zrušení kostela a hřbitova skončily ostatky Santiniho neznámo kde.

Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons


Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Klášter a kostel Kladruby u Stříbra Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie 
a svatého Jana Křtitele v Sedlci



počet zhlédnutí: 333

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku leden-únor 2022

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.