(600 let)
Zikmund a husité. Nekonečný příběh střetů a zápolení. Jedno z nejdůležitějších proběhlo po částech o Kutnou Horu. Pro katolickou církev muselo být dění v Čechách hořkou pilulkou.
Vzdor a otevřené protesty měly srovnat křížové výpravy. Do jejich čela se postavil Zikmund, ale nedokázal si s husity poradit. Koncem léta 1421 bylo vše připraveno k druhé křížové výpravě do Čech. Vojska obou stran se utkala těsně před Vánocemi v Kutné Hoře, resp. před hradbami města. Situace byla pro Žižku složitá, protože katoličtí kutnohorští měšťané vpustili do města Kolínskou branou oddíl křižáckého vojska. Okamžitě došlo k masakru místního husitského obyvatelstva, a tak Žižka zavelel k ústupu směrem ke Kolínu. Zdání vítězství ukolébalo křižáky a ti upustili od pronásledování. To se jim stalo osudným. Žižka přes Nový rok zmobilizoval další oddíly a 6. ledna 1422 se objevil u vesnice Nebovidy, kde bez problémů zlikvidoval předvoj Zikmundova vojska. Zikmund po poradě s válečnou radou vše vyhodnotil tak, že vydal rozkaz k ústupu, a prchající křižáci v noci město zapálili. Husité se nejdříve pustili do hašení a pak své soupeře rychlým pochodem dostihli 8. ledna u Habrů. Následovala ještě série střetů, ale události z Kutné Hory a u Nebovid se staly rozhodujícím faktorem druhé křížové výpravy. Král Zikmund ztratil iniciativu a byl nucen vyklidit české území.
-babok-, foto © redakce
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
