Březen 1622 (400 let)
Císař Ferdinand II. zabavil Karlově univerzitě privilegia a nekatoličtí mistři ji museli opustit. 14. listopadu téhož roku byla univerzita odevzdána jezuitům, kteří byli za stavovského povstání z Prahy vypovězeni. Roku 1620 se však vrátili a převzali univerzitu do svých rukou.

Březen 1847 (175 let)
Protirobotní hnutí zasáhlo Bílovecko a Šenovsko (Slezsko). V obou případech došlo k uklidnění až po zásahu vojska. Ke zrušení poddanství a robotní povinnosti došlo 7. 9. 1848 nařízením císaře Ferdinanda I. na návrh říšského sněmu. Rušení bylo očekáváno již od dob osvícenství.

1. 3. 1777 (245 let)
Marie Terezie schválila návrh F. A. Raaba na poddanskou reformu (tzv. raabizace). Její podstatou bylo rozdělení vrchnostenských dvorů mezi poddané a převedení robot na peněžité platy. Při prováděné raabizaci došlo ke vzniku nových obcí (128 v Čechách a 117 na Moravě).

5. 3. 1187 (835 let)
Rozpory mezi knížetem Bedřichem a pražským biskupem Jindřichem Břetislavem byly řešeny na sněmu v Řezně. Fridrich Barbarossa jmenoval biskupa říšským knížetem, čímž ho vyňal z pravomoci českého panovníka. Český stát se tak rozpadl na České knížectví, Moravské markrabství a pražské biskupství.

6. 3. 1402 (620 let)
Proběhla druhá vzpoura proti Václavu IV., kterého jeho bratr Zikmund zajal a odvlekl do Vídně. Zikmund vydal rozkaz staroměstskému purkmistrovi, aby jej zatkl a přivedl na Hrad. Vlády se ujala panská opozice v čele s Otou z Bergova a Jindřichem z Rožmberka.

12. 3. 1272 (750 let)
„Na den sv. Řehoře most pražský kamenný, kterýž královna Jitka na svuoj náklad vystavěti dala, léta 1174 od veliké vody, kteráž se z náhlého jihu a deště na Vltavě rozmohla, protržen a mnoho kamení s vodou preč zaneseno.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 229)

13. 3. 1372 (650 let)
„V sobotu narodil se v Praze Karel, císaře Karla IV., a Alžběty, Kazimíra II. krále polského vnukyně syn a potom pokřtěn od Jana, patriarchy alexandrijského, kterýž toho času v Praze byl poslán císaři od papeže.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 234)

14. 3. 1942 (80 let)
Byla vydána vyhláška o prvním nuceném vystěhování obyvatelstva ve středních Čechách (mezi řekami Vltava a Sázava) pro výcvikový tábor jednotek SS. Následovalo další masové vyhánění českých obyvatel z oblasti Brdska, Milovicka, Vyškovska a Benešovska.

14. 3. 1947 (75 let)
Ve Vídni skončilo československo-rakouské jednání o úpravě hranic, někteří ministři (zejména komunista V. Kopecký) chtěli posunout hranice i na jihu republiky. Československo získalo od vítězných mocností souhlas k bilaterálním jednáním s Rakouskem o územních otázkách.

15. 3. 1562 (460 let)
Král Ferdinand I. udělil jezuitské koleji Klementinu právo univerzity, tj. udílet doktorské grady z filozofie a teologie. Při koleji byl zřízen konvikt pro šlechtice a svatováclavský seminář pro chudší žáky. Plný vysokoškolský statut získal jezui­tský ústav za císaře Matyáše v roce 1616.

23. 3. 1932 (90 let)
V období od 23. 3. do 19. 4. proběhla Velká mostecká stávka – stávka horníků severočeského revíru na Mostecku, která vyvolala hnutí solidarity. Stávky se zúčastnilo několik tisíc horníků z 31 dolů a nebyla potlačena. Šlo o největší sociální konflikt v období hospodářské krize.

24. 3. 1622 (400 let)
„Vyhlásil arcibiskup Jan Lohelius nařízení papeže Řehoře XV., jímž se lidu obecnému přijímání pod obojí způsobou naprosto zakázalo a jímž zrušena výsada, udělená druhdy Piem IV. národu českému.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 281)

24. 3. 1707 (315 let)
Císař Josef I. vydal nařízení, že všichni obyvatelé monarchie jsou povinni plnit příkazy krajských úřadů ve věcech berních a v případě neplnění berních povinností lze použít vůči neplničům obvyklých donucovacích prostředků, a to bez ohledu na to, zda se jedná o úředníky, nebo o stavy.

27. 3. 1357 (665 let)
„Císař Karel IV. král český, vysadil a nadal děkanství karlštejnské, přidav k němu 4 kanovníky. Děkanství karlštejnské jako duchovní hodnost existuje dodnes, není však spojeno s žádnou povinností.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 293)

28. 3. 1437 (585 let)
„Císař Zigmund stvrdil Horníkům všecky svobody, chtěje znovu vyzdvihnout k staré slávě Horu Kutnou, tento největší poklad a klénot království českého. Město zpustošené dvojím vypálením za válek husitských.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 296)

28. 3. 1522 (500 let)
„V outerý král Ludvík s královnú Marií Habsburskou, manželkou svou, okolo 22. hodiny do Prahy přijel.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 297) Chtěl urovnat spory mezi stavy a pokusit se o obnovu královské autority a zabezpečení rozchváceného zboží komory.

29. 3. 1372 (650 let)
„V pondělí velikonoční klášter slovanský sv. Jeronyma řeholy sv. Benedikta v Novém Městě pražském u přítomnosti císaře Karla IV., krále Václava, syna jeho a množství jiných knížat a pánův od Jana (z Jenštejna) posvěcen.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 300)

30. 3. 1467 (555 let)
Za vůdce katolického odboje v Čechách proti Jiřímu z Poděbrad potvrdil papež Pavel II. jako hejtmana Jednoty zelenohorské Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Ta byla založena na jeho hradě Zelená hora 28. 11. 1465. Po ukončení česko-uherských válek jednota zanikla.

31. 3. 1462 (560 let)
„Papež Pius II. přijal posly české před svou konsistoří u přítomnosti asi 4.000 osob a vyslovil konečné svoje usouzení o kompaktátech, dlouho o nich hovořiv, prohlásil je konečně za zrušená.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 309)

31. 3. 1472 (550 let)
V Budíně (Budapešti) došlo k uzavření ročního příměří mezi Matyášem Korvínem a Vladislavem Jagellonským. Matyášova moc byla oslabována jeho soupeřením s Habsburky v Podunají a osmanskou expanzí na Balkáně, takže neměl síly k vytlačení Jagellonců z Čech.

1402 (620 let) Mistr Jan Hus
14. 3. 1402
zvolen kazatelem a kaplanem Betlémské kaple

1662 (360 let) František Antonín hrabě Špork
* 9. 3. 1662
† 30. 3. 1738
český šlechtic, mecenáš umění, stavebník Kuksu

1737 (285 let) Josef Mysliveček
* 9. 3. 1737
† 4. 2. 1781
český skladatel pozdního baroka a klasicismu

1832 (190 let) Julius Mařák
* 29. 3. 1832
† 8. 10. 1899
český malíř a grafik, krajinář 2. poloviny 19. století

1877 (145 let) Josef Drahoňovský
* 27. 3. 1877
† 20. 7. 1938
český sochař, rytec skla a medailér, profesor Umprum

1902 (120 let) Martin Frič
* 29. 3. 1902
† 26. 8. 1968
český filmový režisér, scenárista, herec a pedagog

1912 (110 let) Bořivoj Zeman
* 6. 3. 1912
† 23. 12. 1991
český filmový scenárista a režisér, např. Pyšná princezna

1917 (105 let) František Trejtnar
* 7. 3. 1917
† 4. 12. 1982
československý vojenský letec, příslušník 310. čs. stíhací perutě RAF

1922 (100 let) Josef Větrovec
* 5. 3. 1922
† 11. 2. 2002
český herec, dabér a ředitel Divadla E. F. Buriana (1973–1988)

1927 (95 let) Miloš Kirschner
* 16. 3. 1927
† 2. 7. 1996
český loutkoherec a ředitel divadla Spejbla a Hurvínka

1937 (85 let) Zdeněk Beran
* 7. 3. 1937
† 7. 11. 2014
český malíř, autor objektů a instalací, vysokoškolský pedagog

1937 (85 let) Emil Sirotek
* 20. 3. 1937
† 1. 10. 1999
český kameraman, spolupracovník Jireše, Vorlíčka či Plívové-Šimkové