(250 let)
V povědomí lidí má u nás katolická církev a její činnost v historii často nepříznivé hodnocení. Opačný náhled však patří Vojtěchu Nejedlému.
Budoucí kněz a vlastenecký básník se narodil 17. dubna 1772 v Žebráku. Studoval piaristické gymnázium a poté teologickou fakultu. Další osud ve službách církve ho zavál postupně na fary v Praze, Pečici, Velizi, Mirošově, aby se roku 1826 vrátil oklikou do rodného města Žebráku a stal se zde děkanem. Byl to osvícený člověk, který ve svém okolí udržoval a podporoval národní buditelské aktivity včetně literátů a členů Puchmajerovy básnické skupiny. Pomáhal vydávat vlastním nákladem díla svých kolegů, překládal z italštiny a sám se snažil literárně tvořit. V roce 1833 vydal dva svazky básní pod názvem Básně, postupně vydával historické eposy Přemysl Otakar v Prusích (1833), Karel Čtvrtý (1835) a epos o Češích v křižácké válce Wratislaw (1836). Spolu se svým bratrem, který byl rovněž spisovatelem a úspěšným advokátem, se podílel na rostoucím národním uvědomění prostého obyvatelstva. Smyslem jejich práce bylo formování moderního českého národa a pozvednutí českého jazyka na úroveň jazyka vzdělanců a jeho plné uznání jako protipólu k němčině.
Oba bratry a jejich dílo připomíná muzeum v Žebráku a pamětní deska na jejich domě. Osvícený kněz a národní buditel Vojtěch Nejedlý je pochován v Žebráku.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.