Milí čtenáři,
nevím, jak vám, ale mně připadá, že se brzy bez hesla nedostanu ani na záchod. Pokrok si žádá online účty a k nim patří neprolomitelná přístupová hesla, jinak máme problém. Varovná zpráva pro ty, co mají internet. Ale co ti, co ho ani neznají? Politik radí, ať požádají příbuzné, já dodávám, pokud to jde. Dnes máme online účet, k němu přístupové heslo a tak nahlížíme do vyúčtování služeb. Třeba v bance, anebo do spotřeby energií, zdravotního pojištění, telefonu, internetu. S heslem dnes už i parkujeme, vstupujeme do domu, garáže, navigace nebo obchoďáku, čerpáme pohonné hmoty a pokrok nás „heslem“ plíživě obkličuje. Když nás lapají, krásně nám zpívají, a potom naše kontakty v tichosti prodají „prodejcům“, kteří nám otravně volají. Když chceme mluvit s těmi, u nichž máme online účet, je to často mimo lidskou trpělivost a nakonec stejně chtějí heslo, jinak túdle núdle a tut, tut, tut. V lepším případě se dozvíme, ať jim napíšeme z formuláře na internetu. Pokrok holt nezastavíme, proto doporučuji alespoň silná hesla k online účtům.
Dost ale kybernetického strašení, mám tu malé ohlédnutí za Velikonocemi. Přivedli mě k němu takoví dva broučci, manželé šedesátníci, co v samoobsluze řešili, že tu nemají bílá vajíčka k přemalování na vajíčka velikonoční. Tu se ona zeptala jeho: „Jak se pozná, která slepice snáší vajíčka bílá, a jak ta, co snáší hnědá?“ Uvědomil jsem si, stejně jako její muž, že nevím. Zapátral jsem proto a zjistil, že barvu skořápek ovlivňuje pigmentace a určuje genetika. Dobrá, ale genetika byla pro naše předky neznámé slovo, přesto věděli, která slípka snese jaká vajíčka. Jak? Podle barvy ušního boltce. Slípky, co mají boltce červené, snáší hnědá, bílé – bílá a bílé s perlovými odlesky modrá vejce. Na internetu ale moudří ekobio odborníci tvrdí, že hnědá vejce pocházejí z volného chovu, bílá z klecového, ale věřte mi, je to nesmysl.
Květnové vydání by mělo být tak trochu o lásce, láskou zasažených nebo po lásce toužících. Majákem zamilovaných se stal proti své vůli Karel Hynek Mácha. Jednak jako socha a také jeho báseň Máj. Obojí je ale mýtus. Socha na pražském Petříně stojí teprve od roku 1912, není vůbec jasné proč, natož kam chodili zamilovaní předtím. Báseň Máj je o lásce snad jen ve větě, kde hrdliččin zval ku lásce hlas, ale dál je to případ pro kriminálku. My pro vás ale máme onačejší témata na květen. KAM se vydat s rodinou, přáteli nebo sami, když nejsou lidi. Zavedeme vás do Historických měst roku 2021, na výlety probouzející se krajinou nebo na májové městské akce. Takže, hurá na výlety, ať máme hezké siluety, třeba do plavek.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
