(625 let)
Romantika hradu z Vrchlického hry má své ale. Pod nánosem spekulací, legend a mýtů o poslání či kultu hradu doznají obecné představy o jeho historii mnoha šrámů. Po radikální přestavbě v 19. století mají dnes hrad mnozí za turistickou kulisu.
Jsou to nesmysly, stejně jako „krutý stavitel“, který pro zachování hradních tajemství upálil dělníky z hradu v boudě v nedaleké vsi dodnes zvané Mořina. Opravdu na hrad nemohly ženy, nebo si někdo špatně vyložil Karlův výnos, že žádný na věži, kde je kaple, „s ženou spáti nebo ležeti směl“? Nesmyslem je i pověst o otravě brunšvického knížete. Pravdivým je však příběh Kateřiny z Komárova, provdané Bechyňové z Lažan, co dávala stahovat sloužící z kůže, sypala jim sůl do ran, na Karlštejně prohodila děvečku prevétem a dívky dala dávit psy. Zavraždila 14 lidí, a tak zemřela v hladomorně Prašné věže (Mihulka) na Pražském hradě v březnu 1534. Hrad hostil i krále Václava IV. a šlechtice, jejichž řevnivost tu 11. června 1397 zabila čtyři z nich. Příčinou byla nespokojenost vysoké šlechty ve stínu králových milců z nižší šlechty. V den zasedání královské rady na Karlštejně byli zabiti Purkart Strnad z Janovic, Štěpán z Opočna, Štěpán Poduška z Martinic a velmistr johanitů Markolt z Vrutice. Když král hrad opustil, Jan II. Opavský rozpoutal krvavé divadlo – třemi ranami zabil Purkarta Strnada. Následně Boreš z Rýzmburka, Bohuslav ze Švamberka a Jan z Michalovic zabili oba Štěpány a Markolt z Vrutice zemřel těžce raněn do břicha. Vrahové po aktu oznámili králi, že popravili zrádce. Václav vrahům uvěřil, ale k jejich nelibosti doplnil radu jinými svými spřízněnci.
Luděk Sládek , foto © Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
