(105 let)
Vyhrát bitvu často neznamená vyhrát válku.
Pro československé vojáky ne příliš významná bitva u Zborova však přinesla zásadní zlom.
Velká válka, kterou dnes známe pod termínem 1. světová válka, v létě 1917 prakticky „zamrzla“ v zákopech. Rusko se pokusilo v rámci velké Kerenského ofenzivy pohnout s východní frontou. Součástí celé akce se staly i čerstvě zformované československé jednotky. Česká legionářská brigáda s ruským velením o síle 3 500 mužů se skládala ze tří pluků. Špatně vyzbrojení vojáci se postavili 2. července 1917 přesile rakouské armády nedaleko Zborova na Ukrajině. Navzdory celkově zpackané operaci se podařilo uskutečnit průlom do hloubky čtyř kilometrů, při kterém zajali 4 200 protivníků a získali mnoho vojenského materiálu. Ztráty byly ale nemalé – 200 padlých a zhruba 1 000 zraněných. Hrdinství a nasazení legionářů znamenalo „volnou ruku“ a samostatnost českého velení, uznání a v důsledku i důležitý prvek při vzniku samostatné republiky. Vojáci si vydobyli respekt svými morálními kvalitami a vojenským umem. Bojovali v menších efektivních skupinkách, které hbitě reagovaly na dění na bojišti. Ruská armáda nevyužila získané pozice a celkově se ofenziva nepovedla. Význam bitvy a legií zásadně přispěl ke vzniku ČSR včetně angažování se v následném boji proti bolševické revoluci.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
