Milí čtenáři,
na domech „soláry“, na kopcích „větráky“ a my se máme fajn. Opak je ale pravdou. Vodík, slunce a vítr nepokryjí naši spotřebu a zelené snění na tom nic nezmění. Zastropování cen energií bylo nutností, nikoli řešením, a jestli správným, to bych pochyboval. První pomoc ale také nemusí být předpisová, leč je nutná. Stát krvácí, občané chudnou a státní dluh roste díky inflaci. Lidé zvyklí na jistou životní úroveň šetřit nebudou a babí a dědové v bytech či domcích navlečení jako pumpy na zimu a v kulichu to nezachrání. Část nákladů sice zaplatí z nemravných zisků energetičtí giganti a cizopasné firmy na energetické krizi, ale ani to nestačí. Zbytek zaplatí občan! Jak moudře poznamenal Dante Alighieri: „Občané tu nejsou kvůli konzulům, ale naopak.“ Snad to chápou naši mocní?
Teploty v noci klesají k nule, všude se válí mlha, listí a lidé, co uklouzli. Pamatujte, že červená barva asfaltu řidiče nabádá k ostražitosti a modrá, stejně jako modré patníky, upozorňuje na místa, kde vzniká námraza. Proto pozor, každá louže klouže a nehoda není náhoda. Naštěstí přes den vysvitne sluníčko, které nás zahřeje na těle i duši. Kdo na duši nevěří, ať tam běží a najde si svůj důvod, proč je mu dobře. Ovšem duše v čase adventním hraje tuze důležitou roli. Třeba v tom, jak s přicházejícím koncem roku jihneme, charitu konáme, své okolí vnímáme a zhluboka vdechujeme atmosféru provázející nejvýznamnější křesťanský svátek. Věřící se scházejí na místech posvátných pro svou očekávanou dávku duševní potravy, bezvěrci zase tam, kde to voní svařákem, kaštany a cukrovím. Ale v čase adventním to funguje i opačně, zaplať pánbůh.
Konec roku 22 po miléniu v našich městech rozzáří na náměstích vánoční stromy. Jak moc, nevím, ale šetřit se asi bude. Jsem ovšem přesvědčen, že o co budou akce skromnější, o to budou upřímnější. Vánoční jarmarky, koncertování, koledování i všeliké další zpívání doplní živé betlémy, dílničky, obchůdky a stánky s radůstkami. Moc bych si přál, abychom odložili povrchnost, konzumní způsob života, nákupy nepotřebných dárků, zadlužování a spíše se věnovali svým blízkým. Měli bychom se chtít navzájem, bez postranních úmyslů, ne proto, že se to po nás chce. A neměli bychom zapomínat na staré a opuštěné. Vánoce s námi budou letos prožívat také ti, co zůstali bez střechy nad hlavou či blízkých… Je jedno, jakého jsou vyznání, ale není jedno, zda se dokážeme vžít do role potřebných. Bude to chtít jistou dávku křesťanské lásky, abychom se nemuseli sami před sebou stydět. Děkujeme vám za přízeň v roce letošním a se vší skromností se těšíme na vaši přízeň v roce příštím. Budeme ji potřebovat! Klidné prožití adventního času a na počtenou v lednu 2023.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
