(595 let)
Husiti si lámali hlavu, jak zabít více much jednou ranou. Jak spojit cíle ekonomické, vojenské i politické? Řešením byly rejsy neboli spanilé jízdy k sousedům.
Zhruba od poloviny 20. let 15. století přišli husité s novou taktikou. Doma už zničili a vydrancovali kdeco, zdroje vysychaly. Proto obrátili svou pozornost k sousedům. Už dříve se tu a tam vydávali za hranice při pronásledování nebo ojedinělých výpadech, ale od roku 1428 nastaly plánované akce – rejsy (z německého die Reise – cesta). Oficiálním cílem bylo šíření husitských myšlenek a osvěta. Ale víme, jak to chodí, když se vnucuje jenom jeden možný pohled na svět a na život. Osvěta se zvrhla na eliminování husitských nepřátel na jejich vlastních územích a na zajištění kořisti pro další ekonomický chod vojsk. Počátkem roku 1428 vyrazili husité v čele s Prokopem Holým na Moravu a do Slezska. Zvolili ale složitější cestu se zastíracím manévrem přes jižní Moravu a Prešpurk (dnes Bratislava), aby nabrali severní směr přes Trnavu. Slezská města husity už nečekala a Moravskou branou se přivalila pohroma na Ostravu, Osoblahu, Hlohov a jiná místa. Husitská vojska došla až k Vratislavi, ale na obléhání rezignovala. Husité se vrátili přes Kladsko s bohatou kořistí domů. Podobně se v průběhu roku „dařilo“ i jejich kolegům v Horní Falci a u Vídně. Výsledek původního záměru o šíření ideálů husitství přinesl přesný opak. Strach a hrůzu.
-babok-, foto © Wikimedia Commons; Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
