(865 let)
Získat dědičný titul krále, to už něco znamená. To by se i kníže přetrhl… Vladislav II. pomohl císaři Fridrichu Barbarossovi a byl odměněn na říšském sněmu v Řezně.
Když se císař v roce 1156 ženil, požádal vyslance českého knížete Vladislava II. o pomoc proti severoitalským svobodným městům. Odměnou měla být korunovace českým králem a zisk Budyšínska. Vladislav vycítil příležitost a výboji v Itálii se vojensky předvedl zejména při dobytí Milána. K tomu si navíc ekonomicky náramně pomohl. Tisíce hřiven stříbra a zlata se proměnily v Praze v první kamenný most, přestavbu Pražského hradu a třeba klášter na Strahově. To hlavní ale přišlo v lednu 1158 na říšském sněmu v Řezně. Císař splnil svůj slib a položil vínek na hlavu Vladislava II., což považuje česká historie za akt korunovace krále. Barbarossa však tímto gestem učinil z Vladislava II. prozatím jen velmože. Definitivní korunování Vladislava II. králem proběhlo bez obvyklého církevního obřadu až 8. září 1158 v Miláně. Na jaře roku 1159 pak proběhla korunovace domácí, o jejímž konání vypovídají pouze dochované korunovační denáry. Královské panování Vladislava II. ale nemělo dlouhého trvání. Kvůli roztržce s císařem a následným mocenským sporům se roku 1172 vzdal trůnu. Královské koruny se nakonec po více než dvaceti letech znovu ujal až jeho mladší syn Přemysl Otakar I.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
