(90 let)
Hitler přebíral moc v Německu a v Československu se objevil podobný bloud. V lednu 1933 se pokusila skupina fašistů pod jeho vedením provést ozbrojený puč obsazením židenických kasáren.
Psychická labilita, touha po moci, nedostatečné ocenění „schopností“ nadřízenými, to je výbušný koktejl. Nejinak tomu bylo v případě Ladislava Kobsinky, bývalého důstojníka Čs. armády. Ze služby byl propuštěn kvůli psychickým problémům a inklinaci k fašistickým názorům. Noc z 21. na 22. ledna 1933 si Kobsinek vybral k útoku na kasárna v Brně-Židenicích. Chtěl získat zbraně, přesvědčit posádku a zaútočit na Prahu. Útočníkům, kteří byli vybaveni noži a bodáky, se podařilo obsadit strážnici a sebrat několik zbraní. Uprchlý dozorčí důstojník ale zorganizoval vnější pomoc dalších vojáků a četnictva, kteří se při dvouhodinové přestřelce zachovali velmi statečně. Jeden z nich na místě zemřel a další tři byli těžce raněni. Většina rebelantů byla pochytána, ale Kobsinkovi a kolegovi Geidlovi se podařilo uprchnout do Jugoslávie a požádat o politický azyl. Nestalo se a byli vydáni zpět do ČSR. Kobsinek byl „oceněn“ 12 lety vězení, ale trest si neodpykal celý. Pomohl mu březnový přepad Němců v roce 1939. Byl propuštěn, vstoupil do organizace Vlajka a stal se velitelem jejích Svatoplukových gard. Po válce trestu ale neušel, dostal 12 let za kolaboraci a poté byl odsunut do Spolkové republiky Německo (1957), kde koncem 80. let zemřel.
-babok-, foto © Wikimedia Commons; archiv KVH pěší pluk 43 Brno
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
