(505 let)
Po více než půltisíciletí je nejstarší tištěná mapa Čech, známá jako Klaudiánova mapa, neodhaleným tajemstvím. Nejasné jsou okolnosti jejího vzniku, ale i autorství.
Předlohu údajně vytvořil roku 1516 Mikuláš Klaudián (Klaudyán), lékař, lékárník, učenec, majitel tiskárny a významný stoupenec Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. V lednu následujícího roku prověřovala norimberská rada obsah mapy, zda není v rozporu s katolickou vírou. Po schválení vyřezal návrh Andreas Kaschauer na dřevěný štoček k tisku. Tisk provedl norimberský tiskař Jeroným Höltzl. Ručně kolorovaný dřevořez mapy byl vydán roku 1518. Rozměr je 126 x 64 cm a skládá se ze tří částí – mapa Českého království je v dolní třetině. Představuje 280 sídel, řeky, lesy – označené stromečkovými značkami, pohoří a páteřní dálkové cesty, kde tečkové značky představují jednu českou míli. Města dělí autor na královská města označená korunou, poddanská štítkem, katolická zkříženými klíči sv. Petra a nekatolická kalichem. Hrady, kláštery a tvrze mají piktogram věže a menší města půlměsíc. Unikátním je české názvosloví mapy. Nahoře vévodí mapě panovník Ludvík Jagellonský se znaky zemí, kterým vládl. Je tu řada alegorií, jako váhy spravedlnosti, vůz tažený do dvou stran coby náboženské rozdělení na katolíky a husity nebo přepadení kupeckého vozu jako nebezpečí v zemi.
Nic není, jak se zdá
Historikové se domnívají, že až tak průzračný vznik mapy není. Klaudián byl pravděpodobně jen otec myšlenky, který do tiskárny v Norimberku dovezl tři kreslené návrhy. Kartograf je sestavil do listu a Klaudián mu snad „asistoval“. Ani katolická cenzura se neobešla bez problémů. V zápisech norimberské městské rady je Klaudián častován „kulhavým kacířem“, a i když mapa nakonec vyšla, v Norimberku už nesměly od té doby vycházet žádné české knihy. Člověk současný by se v mapě orientoval jen těžko. Jednak papírové mapy nahradil mobilními navigacemi, ale i proto, že je „obráceně“. Zastánci tištěných map vědí, že jsou orientovány k severu. Ne tak Klaudiánova mapa. Ta je orientována k jihu. Někteří odborníci se domnívají, že v duchu tradice poutnických map z přelomu 14. a 15. století určených poutníkům k putování do Říma. Severní orientace map ovládla kartografii až v 2. polovině 16. století. Odborníci si dodnes také lámou hlavu nad tím, proč a pro koho mapa vznikla nebo byla vydána.
Přes to všechno je považována za nejvzácnější českou kartografickou památku. Jediný dochovaný exemplář nalepený na plátně uchovává Státní oblastní archiv v Litoměřicích. Sběratelé, pozor, kromě řady kopií z 16. století existují také ceněné kopie z počátku 19. století Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha.
Luděk Sládek, Wikimedia Commons, public domain
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
