(675 let)
Významným byl pro české země a zvláště pro Prahu – v Karlově době hlavní město Českého království a metropole Svaté říše římské. Evropskou událostí roku se stalo svolání generálního sněmu říšských knížat 1. 3. 1348 do Prahy Karlem IV.
Společný generální sněm říšské a české šlechty měl za cíl státoprávní zakotvení českého státu ve vztahu k říši. Sněm se usnesl na vydání čtrnácti privilegií a listin potvrzujících mimo jiné starší privilegia římských králů a císařů Českému království s důrazem na výjimečné postavení českých zemí ve Svaté říši římské. Pro příští staletí se stala tato privilegia a listiny základem Českého království (Corona regni Bohemiae – země Koruny české), které je organizováno jako pevný a suverénní lenní svazek zemí. Soubor privilegií uzavírá 7. dubna čtrnáctá listina, významem pro české země zcela mimořádná. Jedná se o zakládací listinu vysokého učení v Praze – Univerzity Karlovy, první univerzity na sever od Alp. Ale již 8. 3. 1348 Karel IV. po svém návratu z říše vydal listinu o založení Nového Města pražského, a Praha se tak stala velkoměstem a jedním z největších měst Evropy. Novému Městu byla dána privilegia podobná Starému Městu pražskému. Krátce poté Karel pokládá základní stavební kámen hradeb Nového Města.
Josef Grof, foto © archiv redakce
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
